Menu

Milníky v historii vývoje kojenecké výživy

1968: Upravená kojenecká výživa

Složení bílkoviny obdobné mateřskému mléku.

Kravské mléko obsahuje cca 80 % kaseinu a 20 % syrovátky. V mateřském mléku je tento poměr téměř obrácený – mateřské mléko obsahuje pouze 40 % kaseinu a 60 % syrovátky.

Úprava složení bílkovin v kojenecké výživě  - tedy přidání syrovátky - dle složení mateřského mléka - byl jeden z prvních důležitých kroků k přiblížení se ideálnímu modelu mateřského mléka. Takto byla zajištěna i lepší stravitelnost a přijetí kojenci.

1992: LCP

Mateřské mléko se skládá z mastných kyselin obzvláště vhodných pro organismus kojence, které jsou důležité pro vývoj mozku, nervových buněk a zraku. Těmto omega-3 a omega-6 mastným kyselinám se říká LCP (nenasycené mastné kyseliny s dlouhým řetězcem – z anglického slova: Long-Chain Polyunsaturated fatty acids ”). První jejich imitací byly LCPs získané z vajec a rybího oleje. V současné době jsou používány speciální rostlinné oleje s mnohem lepšími chuťovými vlastnostmi.

LCP jsou obzvláště důležité pro vývoj –  zejména v prvních měsících života – organismus kojence si je ještě v tomto období nevytváří v dostatečném množství sám.

Při výběru kojenecké výživy dbejte na to, zda je jimi Vámi vybraná kojenecká výživa obohacována.

1998: Probiotika

Probiotika: Speciální bakteriální kultury pro střevní mikroflóru kojence.

Mateřské mléko obsahuje velké množství různých druhů probiotických bakterií – u každé maminky je toto složení do jisté míry variabilní.

Právě v průběhu kojení jsou probiotika mateřského mléka předávána kojenci  –  v trávicím traktu se pak probiotika uchytí na stěně střeva (střevní sliznici), kde vytlačují “nežádoucí” bakterie a tím zajištují zdravou střevní mikroflóru, což se výrazně podílí na intenzitě obranyschopnosti u kojených dětí. Kojené děti jsou tak dobře chráněny.

Zhruba od roku 1998 se na trhu kojeneckých výživ začaly objevovat kojenecké výživy, které mimikují tento protektivní účinek mateřského mléka – do kojenecké výživy se začaly přidávat probiotické bakterie.

Společnost HiPP v roce 2002 byla první firma, která se rozhodla použít bakteriální kultury mléčného kvašení, které byly původně získány z mateřského mléka a které jako jedny z prvních přirozeně osídlují lidský trávicí trakt.

2002: Prebiotika

Prebiotika – prebiotická vláknina  - “strava” pro probiotika.

Mateřské mléko obsahuje různorodé množství prebioticky aktivních oligosacharidů. Tyto složitě znějící “složky” podporují růst žádoucích probiotických bakterií ve střevě. Prebiotika slouží jako strava pro probiotické bakterie, které se při dostatku potravy – tedy díky prebiotické vláknině -snadno množí a vytváří tak na stěně střeva ochrannou vrstvu proti nežádoucím bakteriím.

Od roku 2002 se do některých kojeneckých výživ přidává prebiotická vláknina. Tato vláknina zajišťuje zdravou střevní mikroflóru, která je podobná střevní mikroflóře u kojených dětí.

2011: Probiotika A Prebiotika

Mateřské mléko obsahuje vždy kombinaci různých pro- a prebiotik, které se vzájemně podporují ve své funkci imunitní ochrany kojených dětí.

Mateřské mléko poskytuje kojencům nejenom ochranné probiotické kultury nebo prebiotickou vlákninu, ale jejich vzájemná kombinace a obzvláště “spolupráce” zajištuje ochrannou funkci u kojených dětí.

Po letech výzkumu byla společnost HiPP první, kdo v roce 2010 uspěl ve vývoji nové generace kojenecké výživy – obsahuje jak přírodní kultury mléčného kvašení, tak hodnotnou vlákninu GOS (galaktooligosacharidy získané z mléčného cukru laktózy).

Od roku 2011 je tato kombinace k dostání ve všech mléčných výživách HiPP Combiotik.

Společnost HiPP tak nabízí široký sortiment kojenecké výživy pro děti, které nejsou nebo nemohou být kojeny.