Řeč dětí – jak pomoci, když se dětský jazýček „nechce rozvázat“

Vývoj řeči je individuální záležitost, a ne vždy se rozbíhá spontánně. Občas dítě potřebuje, abychom mu pomohli, nasměrovali ho nebo motivovali, aby mluvilo více. O tom, jak postupovat, když se dětský jazýček „nechce rozvázat“ a do kdy se vyplatí čekat, jsme si povídali s klinickou logopedkou Annou Majdanovou. Jaké problémy se během vývoje řeči mohou vyskytnout?

Některé děti začnou mluvit brzy, samy od sebe, jiné si dávají na čas a rodiče nevědí, jak to mají řešit. Kdy se mají objevit první slova?

Individualita ve vývoji je podle logopedky Anny Majdanové samozřejmá, ale milníku mluvení prvních „slov“ by měly děti dosáhnout v přibližně stejném věkovém rozmezí. Samozřejmě, nejsou to ani zdaleka taková slova, jako používáme my dospělí. Jde spíše o zdvojené slabiky, jako jsou „bu-bu“ nebo „pa-pa“. „Vývoj řeči je důležitou součástí celkového vývoje. První slova jsou stejně významným zlomem jako první kroky. Podobně jako ony by se i první jednoduchá slovíčka měla objevit kolem jednoho roku, přibližně mezi 10. a 14. měsícem.“

Nečekejte na nástup do školky

Pokud se tak nestane, rodiče často čekají, ujišťují se, že každé dítě má své vlastní tempo. Je to pravda, ale přílišné vyčkávání má i negativa.

„Když se dítě ve vývoji řeči opozdí o 6 měsíců, je vhodné kontaktovat logopeda, který zhodnotí stav a doporučí další postup. Pokud totiž čekáme příliš dlouho, obereme dítě o vzácný čas, který potřebuje na to, aby se jeho řeč dostatečně rozvinula ve všech oblastech,” zdůrazňuje logopedka.

Dítě potřebuje budovat a opakovat aktivní slovní zásobu a tvorbu vět, ale také správné používání gramatiky a výslovnost hlásek. Důležité je, aby ono samo rozumělo řeči ostatních, a aby jeho řeč byla dostatečně srozumitelná pro jiné. „Na každou schopnost ve vývoji řeči navazuje další, vývojově složitější,” vysvětluje Anna Majdanová.

Dospělý a dítě si hrají s prstovými loutkami jako podpora rozvoje řeči. — Interaktivní hra s prstovými loutkami mezi dospělým a dítětem podporuje rozvoj řeči, slovní zásoby i porozumění. Takové aktivity pomáhají dětem přirozeně vstřebávat jazykové vzory a motivují je k vlastnímu vyjadřování.

Dobrá zpráva je, že vývoj řeči sleduje na preventivních prohlídkách i pediatr, který dokáže rodiče vhodně nasměrovat.

Věděli jste?

S rozvojem řeči úzce souvisí jemná a hrubá motorika. Centra pro pohyb a řeč se v mozku nacházejí blízko sebe, a tak se navzájem ovlivňují. Když dítě kreslí, modeluje nebo navléká korálky, stimuluje i oblasti důležité pro artikulaci. Podobně i pohyb – skákání, lezení nebo udržování rovnováhy – podporuje dozrávání nervového systému a může mít pozitivní vliv na rozvoj řečových schopností dítěte.

Text v cizím jazyce propagující produkt nebo službu z "HiPP Baby Clubu" s tlačítkem výzvy k akci označeným "Registrovat se do Baby Clubu".

Ovládání řeči pomáhá ve školce

Většinou očekáváme, že děti, které nastupují do školky, umějí nějak mluvit a komunikovat. Potřeba dorozumět se je přece už i v prvním kolektivu klíčová.

Ale realita je často jiná. „Představme si, že do školky jde dítě přibližně ve třech letech a málo mluví, nebo dokonce nemluví vůbec (což se v praxi běžně stává). Je to, jako bychom šli do nové práce a neuměli si promluvit s kolegy, dohodnout se, vysvětlit jim, co potřebujeme, neuměli bychom se domluvit se šéfem. Samotný nástup do školky je pro dítě poměrně náročnou změnou. Pokud se k tomu přidruží nedostatečně rozvinutá schopnost komunikovat se svým okolím, vzniká velmi náročná situace,” přibližuje logopedka.

Zároveň dodává, jak má v ideálním případě ovládat řeč tříleté dítě: „Tříleté dítě má mluvit už i v souvětích, umět vyslovit většinu souhlásek a použít je ve slovech tak, aby mu 75 % řečeného rozuměla nová paní učitelka, ale i paní prodavačka, teta, sousedka či kamarád, tedy někdo, kdo nemá dítě ‚naposlouchané‘ jako rodič.”

Dospělý čte dětem z knihy jako podpora rozvoje řeči ve školce. — Společné čtení knihy s dětmi je jednou z nejúčinnějších metod, jak rozvíjet jejich jazykové schopnosti. Pomáhá jim porozumět větám, obohacuje slovní zásobu a učí je naslouchat i vyjadřovat se. Ve školce má taková aktivita zásadní význam pro komunikaci v kolektivu.

Jak má mluvit předškolák?

To bývá někdy problém ještě u předškoláků. Ti by však v ideálním případě měli řeč ovládat na mnohem vyšší úrovni. Co se vyžaduje od 5 až 6letého předškoláka?

„Má mluvit střídavě ve větách i souvětích. Výslovnost všech hlásek by měla být správná a srozumitelnost řeči stoprocentní i pro cizího člověka, který ho slyší poprvé. Předškolák by měl mít dobré fonologické a fonematické schopnosti, tedy schopnost slyšet hlásky a pracovat se slovy jen na základě sluchu a sluchového vnímání.”

Klinická logopedka dále vysvětluje, že předškolák už má umět posoudit, zda se dvě slova rýmují, dokázat rozdělit slovo na slabiky, určit první a poslední hlásku ve slově, spojit slyšené hlásky m-y-š do slova myš. „V neposlední řadě má mít dobré porozumění řeči, a to i delších a gramaticky náročnějších vět. Pokud nerozumí slyšenému, nebude rozumět ani čtenému,” připomíná Anna Majdanová.

Náš tip:

Jedním z nejlepších způsobů, jak pomoci dítěti přirozeně rozvíjet řeč a rozšiřovat slovní zásobu, je pravidelné čtení knih, a to už od útlého dětství. Řečová cvičení a cvičení na porozumění textu pro děti různého věku najdete například v knižní sérii Péťa, jejíž autorkou je polská logopedka a pedagožka Marta Galewska-Kustra.

Dospělý a dítě si společně kreslí jako podpora řečového vývoje předškoláků. — Společné kreslení do knihy je nejen kreativní, ale i jazykově rozvíjející aktivita. Pomáhá předškolákům lépe porozumět obsahu, učí je pojmenovávat, vyjadřovat se a rozvíjet fantazii. Takové chvíle s rodičem podporují nejen řeč, ale i vztah k jazyku a knihám.

Jak v praxi podpořit rozvoj řeči?

Abychom nezůstali jen u teorie, podívali jsme se i na to, jak můžeme mluvení dítěte podpořit v domácím prostředí. Podle logopedky pomáhá, když rodič používá méně slov a opakuje je. Výborné je klást raději méně otázek, ale dávat pozor na to, aby byly otevřené nebo výběrové. Lepší než se zeptat: „Bylo ti dnes u babičky dobře?“, je zeptat se: „Co jste dělali s babičkou dopoledne?“ První možnost totiž navádí dítě na jednoduchou odpověď ano nebo ne, zatímco druhá otevírá vrátka k vyprávění.

„Komunikačních strategií je několik. Někteří rodiče je používají intuitivně, jiní se je musí naučit. Jednou ze strategií je být při mluvení s dítětem o krůček vpřed. Například, pokud dítě zatím nemluví, rodič by s ním měl mluvit jednoslovně, pokud už dítě říká první slova, rodič by měl používat v řeči dvojslovné výpovědi, a tak dále. Tím dítě a jeho řeč posouvá do dalšího, vývojově vyššího stádia," vysvětluje Anna Majdanová.

Představte si situaci, kdy malý školkař stále používá především jednoslovné nebo dvojslovné věty. Uvidí míč, řekne: „Míč”. Uvidí pejska, řekne: „Pes spí”. Uvidí auto, řekne: „Auto”. Je žíznivé, řekne: „Máma, pít”. A tak to jde den co den. Co můžete udělat? Rozšířit jeho větu a postupně vtahovat dítě do širší konverzace. Principem je potvrdit jeho výpověď a přidat něco navíc:

Ano, máš míč. Co s ním uděláme?

Ano, náš pejsek spí v pelíšku? Asi je unavený. Nebo má jen odtud lepší výhled na nás?

Ano, velké modré auto a jede docela rychle. Nebo jsi myslel to zelené?

Máma ti dá pít. Chceš vodu, nebo čaj?

„U starších dětí se osvědčuje, když spojujeme věci, které mají rády, s těmi, které jsou pro ně výzvou. Například pokud má dítě trénovat výslovnost, která ho nebaví, ale zároveň miluje dinosaury, tak spojíme trénink výslovnosti s dinosaury. Druhým způsobem je ‚učit se za odměnu‘, na které se předem domluvíme. Dítě může mít na výběr více možností, z kterých si vybere."

Pozor:

Staršímu dítěti může neustálé opakování nebo trénování výslovnosti vadit, proto je potřebná silnější motivace. Jaká? Podle logopedky Anny Majdanové záleží na kreativitě logopeda nebo rodiče, ale i na temperamentu dítěte. Zatímco některé děti vydrží sedět u obrázků a opakovat slova, jiné trénují jen během honičky, fotbalu nebo jiné zábavné či pohybové aktivity.

Logoped učí dítě písmeno „S“ jako součást podpory řečového vývoje. — Učení písmen formou hry je skvělý způsob, jak podpořitvývoj řeči. Dospělý dítěti ukazuje písmeno „S“ ve tvaru hada, což zaujme a motivuje k zapojení. Taková aktivita rozvíjí fonematické vnímání, výslovnost i zájem o jazyk.

Nelekejte se problémů či regresu

Jako u mnoha dětských milníků, i u vývoje řeči se může objevit nějaký problém, například koktání, které obvykle především prvorodiče vystraší.

„Během vývoje se může objevit regres či jiné potíže. Někdy mají zjevné příčiny – například stěhování, změna školky, silný strach apod., jindy se objeví bez jasného důvodu. Pokud taková situace nastane, je velmi důležité, aby rodič zareagoval správně. Dítě tehdy potřebuje citlivý přístup, a podobně jako v jiných náročných situacích, oporu v rodiči,” motivuje logopedka a popisuje další postup.

„Nedá se přesně určit časový rámec, do kdy od vzniknutí problému je potřeba vyhledat odbornou pomoc, ale jednorázovou konzultaci s odborníkem v každém případě doporučuji. Na ní společně analyzujeme potíže, někdy i s pomocí video nahrávky řeči dítěte. Rodič získá informace, které mu pomohou správně v dané situaci reagovat. Pokud se stav dítěte nemění, nebo se dokonce zhoršuje, přistupujeme k přímé práci s dítětem a domlouváme si společné setkání.”

Na závěr tipy na hravé aktivity

Ptáte se, jak podporovat vývoj řeči u dětí, aniž byste je do něčeho nutili? Přinášíme vám nápady na

společné aktivity:

Dospělý si hraje s batoletem na ramenou. — Hravá interakce mezi dospělým a dítětem, vytváří prostor pro přirozenou komunikaci, smích a společné zážitky. Právě v takových chvílích se dítě učí nová slova, rozvíjí výslovnost a buduje důvěru, která je klíčová i při řečových potížích nebo regresu.

Pro menší děti – přibližně do 3 let

Hra na zvuky a napodobování – hrajte si na zvířátka, dopravní prostředky nebo stroje a opakujte si zvuky, které vydávají. Modelujte a hravě napodobujte výslovnost jednotlivých hlásek – například š-š-š jako vláček nebo č-č-č voláme na kočičku.

Ukazování v knize – pokud dítě nevydrží poslouchat básničky nebo příběhy, ukazujte si alespoň obrázky a pojmenovávejte, co na nich je. Dítě ale nezahlcujte informacemi. Zpočátku úplně stačí název zvířete a jaký zvuk vydává.

Pro předškoláky

Loutkové divadélko – zkuste vést s dítětem dialog prostřednictvím plyšových hraček nebo maňásků. Možná mu to z této pozice půjde jednodušeji.

Hádej, na co myslím – vyberte si předmět a schovejte ho například pod deku. Jednoduchými větami dítěti popisujte, jak vypadá. K odpovědi se bude muset propracovat přes rozvoj logického myšlení, porozumění i popisného jazyka.

A jak to už při výchově bývá, nezapomeňte se jako laskaví a milující rodiče obrnit trpělivostí a věnujte svému synovi nebo dcerce dostatečnou pozornost. Travte s dítětem co nejvíce času při společné hře a komunikaci. Právě tehdy se nenásilně a přirozeně učí a zdokonaluje. I v řeči.