Malé kousíčky, velký problém: mikroplasty

Jsou všude kolem nás a vlastně je téměř vůbec nevidíme. A přitom nám i našemu prostředí tak škodí. Mikroplasty. Záměrně se přidávají do některých produktů, případně se z nich uvolňují. V posledních letech se čím dál víc vyskytují v našem životním prostředí – ve vzduchu i v půdě, ale hlavně ve vodě. Pozitivní to rozhodně není. Mikroplasty škodí nám i přírodě.

Malé kousíčky plastů, pro pouhé oko téměř neviditelné. Ty největší sice mohou měřit až zhruba 5 milimetrů, takže už je rozpoznáte, ale ty nejmenší mají pouhých 100 nanometrů.

Původ mikroplastů

Dostávají se do trávy i oceánu z jiných plastů – odloupnou se, odtrhnou, rozmělní, roztříští, případně    i jako důsledek působení chemie či světla nebo rozkladu ve vodě. Velký problém představují úlomky   z pneumatik a i takové „banality“, jako je praní. Při praní syntetického prádla (jako třeba nylonu nebo flísu) se dle vědců může během jednoho pracího cyklu uvolnit až milion těchto částeček.

I když se část zachytí v čističkách odpadních vod, zbytek přejde do pitné vody. A tak je to s každým mikroplastem.

V horším případě jsou navíc mikroplasty přímo přidány do některých produktů, třeba do drogistických výrobků (objevují se ve voscích, lacích, úklidových prostředcích, hnojivech) či kosmetiky. Mikroplasty v podobě malých mikroperliček a částic slibujících různé výhody (abrazivní účinky, odstranění nečistot, očistu svrchní části pokožky nebo třeba lepší vyčištění zubů) patří podle expertů k největším problémům. Jde o primární mikroplasty, tedy částice v miniaturní velikosti už vyrobené.

Evropská unie plánuje záměrné přidávání omezit nebo zcela zakázat. V Británii k tomu došlo už před několika lety.

Primární i sekundární mikroplasty představují obrovskou zátěž pro přírodu, kde přetrvávají stovky let. Navíc se z nich dál uvolňují škodlivé látky.

Přes koloběh přírody do lidského těla

„Dopřávat“ si jich ještě víc, než musíme? Kdo by to chtěl?

Mikroplasty pro nás žádný přínos nemají, a přitom se jich do našeho těla dostává čím dál víc. Přes zmíněnou kosmetiku, kterou používáme, jídlo, které se v půdě s mikroplasty vypěstuje, nebo mořské ryby, které sníme, až po vodu, kterou vypijeme. Zkrátka vstoupí do potravinového řetězce.

Poprvé se našly i v lidské krvi. V březnu 2022 je odhalili v řadě vzorků vědci z amsterodamské Svobodné univerzity, kteří prokázali, že mohou cestovat po celém těle, usazovat se v orgánech a poškozovat lidské buňky.

Odborník z univerzity Dick Vethaak dodal, že rozumný člověk by měl zpozornět a rodiče malých dětí ještě více. „Obecně jsou kojenci a malé děti více vystavení vlivu chemických látek a částic, což mi dělá velké starosti.“ Už dřív dokonce vědci odhalili mikroplasty v placentách těhotných žen.

Nevystavovat děti (a samozřejmě ani sami sebe) dalšímu působení mikroplastů, a tím ani dál neznečišťovat životní prostředí, můžete tak,  že se zaměříte na čistou kosmetiku. Takovou, která neobsahuje žádné mikroplasty v pevné ani tekuté formě. Označení bez mikroplastů najdete zpravidla na etiketě produktu. Zapátrat můžete po označeních a razítkách deklarujících, že kosmetika žádné mikroplasty neobsahuje.

Michaela Švestková Červená

Téma udržitelnosti je jí blízké jako každé mámě, která chce pro své děti zachovat čistou planetu. Jako novinářka a „markeťačka“ předává zelený pohled na svět nejen ve svých článcích pro HiPP Baby club, ale i díky kreativním projektům, jako je udržitelný MAMAblog roku 2022. Založila také anketu MAMAvolba vybírající to nejlepší pro děti a rodiče.