Věděli jste, že 95 % potravin přímo či nepřímo vyprodukuje půda?
Aby měli konvenční zemědělci výnos, dohání to hnojivy. A pak i pesticidy, kterými bojují proti škůdcům či plísním. Ekozemědělci si stále pomáhají jen přírodou – miliardy bakterií v půdě, stabilní půdní systém, biologická rozmanitost, výběr správných rostlin a odrůd, šetrné obhospodařování i sklizeň, ruční odplevelování, dostatek času ke zrání, žádná geneticky modifikovaná semena. To všechno dělá jejich půdu zdravější, a tím pádem úrodnější.
Nejenže půda živí naši planetu, ale má i další, a pro nás nezbytnou funkci: funguje jako přirozený filtr vody. A taky ji v sobě dovede zadržovat – ta šetrně obhospodařovaná to opět dovede lépe, a tak sníží riziko záplav či eroze.
Pojítko mezi ochranou klimatu a půdou
Jak se pozná zdravá půda? Odborníkům ji stačí promnout v ruce, aby poznali, že má dobrou „drobivou“ strukturu, kypří ji daleko víc živočichů (hlavně žížal), je v ní dostatek organické hmoty. Rozbor by pak ukázal i příznivější pH.
Každá hrst zdravé půdy je malý zázrak pro naše podnebí – žijí v ní miliony mikroorganismů, které přeměňují zbytky rostlin na cenný humus, jenž váže uhlík poškozující klima. Zdravá půda ho navíc dokáže navázat víc – a tím i víc pomoci planetě. Díky tomu je půda přirozeným bojovníkem proti změnám klimatu a je potřeba se o ni starat. Čím víc konvenční zemědělci narušují půdu, tím víc poškozují celý ekosystém.
Náš tip:
Vylepšit půdu na své zahradě můžete i vy – přidáním organické hmoty v podobě kompostu.
Jak na kompost doma i na zahradě
Založit si kompost můžete na zahradě i v malém bytě. Na zahradě zřejmě využijete větší kompostér o objemu zhruba 500 litrů, ale nemusíte zbytečně nakupovat další kus plastu. Můžete si ho sami vyrobit z plotovek nebo desek. Na internetu objevíte spoustu kreativních návodů. Kompost umístěte mimo přímé sluneční záření, ideálně i tak, aby na něj nemohlo intenzivně pršet (například pod ořešák). Na dno patří drobné větvičky či sláma kvůli přístupu vzduchu. A pak už jen vhazujete zbytky ovoce, shrabané trávy, čajové sáčky či kůru.
Nezapomeňte, že správný kompost by měl mít podložku z propustného materiálu kvůli přístupu půdních organismů a hmyzu. Živočichové jsou právě tím, kdo odpad promění v něco mimořádně důležitého. Nechte je do odpadu proniknout a pracovat. Dělají to zadarmo a rádi.
Kompost by neměl být ani moc suchý, ani příliš mokrý. Není to žádná velká alchymie – možná potřebuje jen trochu vody nebo příště méně trávy. Kompost je ideální dvakrát do roka překopat pro rychlejší zrání, ale jinak nic dalšího nepotřebuje. Uvidíte, že za jednu sezonu z vás bude zkušený zpracovatel. Drobní živočichové promění zbytky v kvalitní kompost, který můžete využít na zahrádce dál. A to už za deset týdnů od založení, kdy je vhodný k mulčování. Zcela zralý je pak po roce. Dokonalý koloběh přírody!
Nezapomeňte:
Pokud do kompostu najednou přidáte velké množství trávy či listí, přimíchejte i trochu zeminy.
Pokud nemáte vlastní kompost, můžete biologický odpad vyhazovat do hnědého kontejneru na bioodpad. Když neskončí ve směsné popelnici, vrátí se zpátky do oběhu.
Co patří do bioodpadu:
- listí, plevel, košťály, uhynulé rostliny, větvičky
- tráva a travní drny
- slupky a zbytky ovoce a zeleniny, jádřince
- čaj (i čajové sáčky, ale prověřte si, zda jsou skutečně papírové nebo i s obsahem plastů. Existuje jednoduchý test, jak si to ověřit: pokuste se sáček natrhnout – pokud to jde lehce, je papírový. Pokud se však pod prsty natahuje a nelze ho hned roztrhnout, je s podílem plastů a patří do komunálního odpadu)
- skořápky z vajec a ořechů
- zemina a hlína (bez kamínků či jiného znečištění)
- kávová sedlina a kompostovatelné kapsle
- sláma, seno
- piliny, kůra, hobliny
Co do biodpadu nepatří:
- podestýlky či hobliny od zvířat (nebo jinak znečištěné)
- kamení, cihly, zdivo
- obaly od květináčů ani jiné obalové materiály
- kosti či zbytky masa z kuchyně
- mléčné výrobky, oleje, tuky
- zvířecí exkrementy a uhynulá zvířata
- peří, vlasy, chlupy
- zbytky jídel (omáček, těstovin apod.)
- rostliny napadené škůdci či chorobami
- cigaretové nedopalky
Jak založit kompost v bytě?
I v malém bytě nebo na miniaturním balkoně můžete mít kompostér. Se zpracováním zbytků vám pomůžou ve speciální nádobě – vermikompostéru – žížaly. Proměňují bioodpad z domácnosti v takzvaný žížalí čaj, který je skvělým hnojivem. Třeba na pokojovky.
Náš tip:
Ideální je umístit kompost na chodbě či ve sklepě. Pokud teplota v místnosti vystoupá nad 25 stupňů, proces se může zastavit a z vermikompostéru se může linout zápach.
Žížalí mapa
Rozhodli jste se, že žížalí kamarádky zapojíte? Na dno domácího kompostéru umístěte nejprve podestýlku z natrhaného a namočeného kartonu. Pak přidejte žížaly a zhruba tři centimetry bioodpadu.
České dešťovky nepracují tak efektivně jako kalifornské žížaly, a tak je musíte sehnat v podobě násady. V jedné násadě žije asi 400 žížal. Další desítky čekají ve vajíčkách. A vy je můžete mít i zadarmo – stačí se po nich poohlédnout na mapě komunitních zahrad a kompostérů (mapko.cz nebo kokoza.cz).
Do vermikompostéru, který lze koupit například i z ekologicky šetrného bambusového vlákna nebo modřínového dřeva, pak postupně sbíráte domácí zbytky, jako jsou slupky od jablek, skořápky od vajíček nebo uvadlé kytice tulipánů.
Jen to nesmíte přehnat s množstvím, ať žížaly nezačnou stávkovat.
Michaela Švestková Červená
Téma udržitelnosti je jí blízké jako každé mámě, která chce pro své děti zachovat čistou planetu. Jako novinářka a „markeťačka“ předává zelený pohled na svět nejen ve svých článcích pro HiPP Baby club, ale i díky kreativním projektům, jako je udržitelný MAMAblog roku 2022. Založila také anketu MAMAvolba vybírající to nejlepší pro děti a rodiče.