Císařský řez přináší vyšší riziko vzniku alergií. Proč je tomu tak?

Každé čtvrté děťátko přichází na svět císařským řezem. Přitom prý mnoho z nich mohlo přijít na svět přirozenou cestou. Císařský řez je závažná operace a už dlouho se říká, že by se neměl vyžadovat jen ze strachu z bolesti. Věděli jste ale, že po císařském řezu je u novorozenců vyšší riziko rozvoje alergií?

Existují situace, kdy není možné rodit jinak než císařským řezem, protože to vyžaduje zdravotní stav matky nebo dítěte. „Operační porod“ je indikován a předem naplánován lékaři, zejména pokud je dítě příčně nebo v poloze koncem pánevním; provádí se také u opožděného nebo zastaveného porodu. Naléhavým důvodem jsou život ohrožující změny srdeční frekvence novorozence během probíhajícího porodu. Přichází v úvahu při vícečetném těhotenství, bakteriální infekci v děloze, deformacích pánve matky nebo v případě podezření na rupturu dělohy během porodu.

Císařský řez je zkrátka život zachraňující operace, a tak je třeba ho vnímat. Neměl by být vnímán jako „alternativní porod“ pro případy, kdy se „jen“ velmi bojíte porodních bolestí nebo že nakonec nebudete mít dostatek sil na porod svého potomka. Proč? Porod s pomocí chirurgů je náročnější na zotavení a nakonec nemusí prospět ani vám, ani dítěti.

Celkem sterilní porod má svůj háček

Císařský řez je díky moderní medicíně bezpečný, přesto má svá rizika. Maminkám po něm hrozí riziko pooperačních srůstů, větší bolesti, ale také posttraumatické stresové poruchy. Dítě pak může být později náchylnější k infekcím a alergiím. Jak je to možné?

Je to proto, že děťátko při operačním porodu neprochází porodními cestami, což brání jeho přirozenému kontaktu s vaginální a střevní mikroflórou matky. Do jeho trávicího traktu se tak dostane mnohem méně prospěšných bakterií mléčného kvašení než u dítěte, které přišlo na svět přirozenou cestou. Proto některé porodnice zkoušejí tzv. vaginální seeding - zajištění kontaktu tělíčka dítěte právě narozeného císařským řezem s přirozenými poševními tekutinami matky. Celosvětově však chybí relevantní a ověřené studie o hrozbě dalších infekcí v tomto případě. K nedostatku tzv. dobrých bakterií přispívá i to, že matky dostávají při císařském řezu preventivně antibiotika. Předchází se tak komplikacím při hojení ran, ale je důležité vědět, že všechno má vždy i svou odvrácenou stranu.

Pokud střevní systém dítěte postrádá startovací dobré bakterie, není to maličkost. Důsledkem může být nedostatečný rozvoj střevní mikroflóry, horší kondice imunitního systému a následně vyšší riziko alergií. Studie ukazují, že císařský řez také zvyšuje budoucí náchylnost k astmatu, respiračním onemocněním, obezitě a diskutuje se také o diabetu mellitu 1 nebo neurologických onemocněních. Nelekejte se zbytečně. Výčtem možných rizik se odborníci snaží poukázat na to, že operační porod má i negativa a kvůli těmto negativům je stále velmi správné vnímat ho jako krajní řešení – pomoc, nebo dokonce záchranu v naléhavých případech.

Mateřské mléko nezklame

Pravděpodobně neexistuje čerstvá maminka nebo těhotná žena, kterou by výpočet rizik neznepokojoval. Nebojte se. Ideálním způsobem, jak kompenzovat komplikovanější příchod novorozence na svět, je kojení. Někdy je sice těžší začít hned po operačním porodu, ale zkuste to nevzdávat.

Mateřské mléko obsahuje mnoho cenných látek včetně přirozených bakterií mléčného kvašení, které jsou nezbytné pro rozvoj střevní flóry a posílení imunity. Obsahuje tuky a cukry, zejména laktózu, ale také galaktózu a prebiotické složky, jež jsou doslova potravou pro probiotika, tedy prospěšné bakterie žijící ve střevech. Díky prebiotikům z mateřského mléka se množství probiotik ve střevním systému postupně zvyšuje. Tím však výčet výhod mateřského mléka nekončí. Má obzvláště nízký obsah alergenů, a proto je optimální stravou pro kojence a může účinně přispět k tomu, aby časem netrpěli alergickými problémy.

A co když to opravdu nejde?

Bohužel ne každá maminka může kojit. Po císařském řezu je to ještě náročnější. Kojení je třeba zahájit co nejdříve, aby se dobře rozběhlo, a to po operačním porodu není vždy možné.

Pokud se vám to přes veškerou snahu nedaří, nezoufejte. Existuje řada kvalitních kojeneckých mléčných výrobků, které jsou inspirovány složením mateřského mléka a jeho přirozenými ochrannými funkcemi. O výběru toho optimálního se můžete poradit i se svým pediatrem. Ten vám jistě poradí, abyste sáhla po směsi inspirované mateřským mlékem. Právě taková se doporučuje zejména dětem narozeným císařským řezem.

Při výběru si všímejte, jestli se v umělém mléce vyskytuje také kyselina listová, ale v naštěpené formě. Jedná se o aktivní folát, který tělo přesně v takové formě snáze využije. Kromě toho by v kojenecké výživě měla hrát důležitou roli také probiotika a prebiotika. Ty se postarají o spokojené bříško.

Probiotika a prebiotika obsažená v mateřském mléce zajišťují celkovou rovnováhu mikroflóry ve střevech dítěte. Zabraňují přemnožení škodlivých bakterií, které mohou způsobovat nepříjemnou plynatost, bolesti břicha nebo průjem. Tyto složky jsou také nezbytné pro tvorbu vitaminů, zlepšují také vstřebávání vápníku, fosforu a železa a předpokládá se, že mohou dítě chránit před alergiemi.

Náš tip: Střevní flóře dětí narozených císařským řezem může prospět také zavedení probiotik ve formě kapek ihned po porodu. Tento postup se doporučuje také u předčasně narozených dětí, nedonošených dětí, dětí, které nejsou kojeny, ale také u dětí s alergiemi nebo ekzémy. Poraďte se o tom se svým pediatrem v poradně.

Jestliže je v rodině alergie

Rodila jste císařským řezem, nemůžete kojit, a navíc máte v blízké rodině alergiky? I v tomto komplikovanějším případě existuje způsob, jak novorozence ochránit před obtížemi a zároveň mu dát v mléce to nejlepší, co lze. Poraďte se se svým pediatrem, zda zvážit mléka, která obsahují extenzivně hydrolyzované (na malé kousky rozložené) bílkoviny nebo mléka na bázi aminokyselin. Pokud se obáváte, že vašemu dítěti nebudou chutnat, protože hydrolyzovaná bílkovina dodává mléku hořkou chuť, nebojte se, vaše dítě si na ni rychle zvykne, nezapomeňte, že má více chuťových pohárků než vy. Hořká chuť je důležitá v paletě budoucí stravy.

Mléko s extenzivně hydrolyzovanou bílkovinou je nutričně kompletní kojenecké mléko určené pro děti se zvýšeným rizikem alergie v kojeneckém věku. Jedná se o směs, v níž jsou mléčné bílkoviny rozloženy na velmi malé stavební bloky, takže jsou v tomto složení méně alergenní. Citlivý imunitní systém kojence je v této formě mnohem lépe snáší a vnímá je jako méně cizorodé. Nesahejte však po tomto mléku svévolně, doporučit ho může pouze lékař.

Toto mléko by mělo obsahovat také přírodní bakterie mléčného kvašení a v ideálním případě také další vlákninu, zejména galaktooligosacharidy.

Co je dobré si zapamatovat, ať už jste rodila (nebo se chystáte rodit) klasicky, nebo císařským řezem?

  • Střevní flóru novorozenců a malých dětí je třeba „hýčkat“ od raného dětství, protože až osmdesát procent imunitních buněk se nachází ve střevech.
  • Střevní mikroflóra ovlivňuje nejen imunitu a trávení, ale také mentální funkce.
  • Pro správné osídlení střívek miminka jsou důležité faktory, jako např.: výživa v těhotenství a strava kojící matky, věk dítěte, také užívání léků, ale také chronická a akutní onemocnění matky i dítěte.
  • Kolonizace trávicího traktu dítěte prospěšnými bakteriemi začíná jeho průchodem porodními cestami. Aby osídlení trávicího traktu prospěšnými bakteriemi probíhalo správně a střevní mikroflóra byla v rovnováze, je nutné podporovat probiotickou mikroflóru. Proto je celková výživa dětí zvláště v prvních třech letech života obzvláště důležitá.