Kojenecké mléko po 2. narozeninách? Klidně ano
Druhé i třetí narozeniny jsou pro děti a jejich rodiče dalšími velkými milníky. Po druhých narozeninách se z miminek definitivně stávají zvědavé neposedné bytosti. Po třetích se všechno násobí tím, že „do hry“ vstupuje síla jejich osobnosti. Aby dokázaly zdravě růst a držet tempo s touhami, které je ženou vpřed, v jejich jídelníčku nesmí chybět mléko. Jaké? Může být i kojenecké resp. batolecí? Článek i recept na chutný tapiokový pudink připravila nutriční specialistka Judita Tkáčová.
Když je „miminkovské období“ definitivně pryč a na obzoru se rýsuje nástup do školky, potřeby dětí se mění. Výživa hraje obrovskou roli při jejich růstu, rozvoji schopností i vývoji imunity. Ačkoli strava malých dětí je s přibývajícím věkem stále pestřejší, mléko a mléčné výrobky zůstávají důležitým pilířem vyváženého jídelníčku.
Jsou kojenecká mléka i pro starší děti?
Kojení je bez jakýchkoli pochybností nejlepší způsob výživy dítěte v prvních fázích jeho života. Mateřské mléko zabezpečuje všechny jeho nutriční i mnohé další potřeby, a to až do konce 6. měsíce věku. Následně přebírá štafetu pevná strava a první lžičky příkrmů. Zatímco u některých jedlíků jde všechno jako po másle, jiní přijímají nové chutě, vůně a textury s minimální ochotou.
A to znamená, že pro rodiče zůstává mateřské nebo kojenecké mléko důležitou „berličkou“ – oporou zdravé stravy na další dlouhé měsíce, často i u dětí starších než dva nebo tři roky. A je to úplně v pořádku. Kojenecká mléka jsou i v tomto věku pro dítě významným zdrojem vápníku, vitamínu D nebo jódu. Kromě toho dokážou přinést trochu jistoty a stability do jinak turbulentních, neustále se měnících stravovacích rutin malých ratolestí. Svým složením brání i příjmu příliš vysokého množství bílkovin, což je také novodobým problémem ve výživě malých dětí a předškoláků.
Kravské mléko – ano, ale...
Spousta maminek končí s kojením postupně mezi druhým a třetím rokem života dítěte – přesně tak, jak to doporučují pediatři a Světová zdravotnická organizace. K mateřskému mléku pak hledají co nejlepší alternativy. Do ukončeného 1. roku života zásadně nepodáváme na pití kravské mléko – pokud v tomto období žena nemůže kojit, je opravdu důležitý přechod na příslušné kojenecké mléko. Po prvním roce a později je tomu ale jinak. Předpokládá se, že strava dítěte je už natolik pestrá, že pití kravského mléka nezvýší riziko nutričních deficitů. Otázka však zní: mělo by se už stát součástí vyváženého dětského jídelníčku?
Mléčná formule – spolehlivá nutriční opora
Položili jsme otázku, na kterou pravděpodobně neexistuje univerzální odpověď. Jsou děti, které ve dvou letech jedí už téměř všechno, chutná jim a rády si večer před spaním dají hrnek teplého mlíčka. Tady opravdu nemusíme spekulovat a bát se nalít do hrnečku kravské mléko.
Kdo si ale tímto obdobím prošel, ví, že je často doprovázeno extrémní vybíravostí, preferencí velmi úzkého okruhu oblíbených potravin a rázným odmítáním nových chutí. Suché špagety s olejem na oběd a chléb s máslem na večeři dokážou udělat vrásky na čele mnohým rodičům. Pokud by bylo přijatelnou alternativou pouze kravské mléko, je třeba myslet na to, že je v něm vyšší obsah nasycených mastných kyselin. Zde může být příslušné „juniorské“ kojenecké mléko obrovskou až nenahraditelnou oporou. Jeho složení pečlivě obohacuje jídelníček o esenciální živiny, jako jsou vápník, železo, jód, omega-3 mastné kyseliny, ale i probiotika nebo prebiotika.
Vyvážená a pestrá strava je klíčem ke správnému růstu a vývoji. Žijeme ale v době, kdy i z tohoto důvodu vidíme rodiče sahat po doplňcích stravy na bázi železa nebo vápníku „jen pro jistotu“. Podávání kojeneckého mléka je rozhodně přirozenější způsob, jak se ujistit, že dítě přijímá všechny živiny, které potřebuje. To samozřejmě neplatí u rozvinutých nutričních deficitů, kdy je užívání léčiv či doplňků stravy rozhodně na místě, zvlášť pokud je doporučil pediatr.
A co rostlinné nebo kozí mléko?
Po ukončení kojení mohou někteří rodiče upřednostňovat náhrady mateřského mléka, které vnímají jako „přirozenější“. Obvykle takto vnímají různé rostlinné nápoje nebo kozí mléko. Kozy a ovce byly první zvířata, která člověk domestikoval. O kozím mléku se dodnes říká, že je mlékem dětí a starců. V nejkřehčích obdobích života dodává člověku to, co jeho organismus nejvíce potřebuje. Je výživné, pomáhá imunitě a způsobuje méně zažívacích potíží než kravské mléko.
I rostlinné nápoje – sójové, mandlové, rýžové „mléko” – jsou stále častěji vnímané jako alternativa kravského mléka. Využívat se mohou sporadicky, na přípravu kaší nebo do omáček. Neměly by však plně nahrazovat mateřské, kravské ani kozí mléko, ani zvolenou pokračující kojeneckou výživu. Jejich nutriční profil – obsah bílkovin, tuků, vitamínů, minerálních látek a podobně – je úplně odlišný.
Věděli jste?
Sójové mléko sice snižuje celkový energetický příjem a zvyšuje vstřebávání draslíku a vitamínu B9, ale jeho celkové složení není adekvátní nutričním potřebám malých dětí – má nízký obsah bílkovin, vitamínů, železa, jódu.
Výživa malých dětí zůstává pro mnohé rodiče skutečnou výzvou i po jejich druhých a třetích narozeninách. Dobrou zprávou je, že i malá změna – jako zařazení vhodného mléka – může přinést velký rozdíl a mnoho benefitů. V konečném důsledku jde především o to, aby dětský talíř i hrnek obsahovaly všechno, co dítě ve vývoji skutečně potřebuje.
Judita Tkáčová je nutriční terapeutka a nutriční specialistka se zaměřením na výživu dětí. Vzdělání získala na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Výživě se věnuje s radostí a obrovským zápalem. Je maminka dvou synů a jak sama připomíná, i milovnice všeho jídla. Na Instagramu vede profil Zápisky nutriholičky.
Dva recepty na zdravou mléčnou pochoutku plnou energie
Mléčná strava nemusí být strašákem. Pokud chcete vyzkoušet něco neobvyklého, připravte si s dětmi tapiokový pudink s čerstvým sezónním ovocem. Nebo zdravou ovesnou kaši bez vaření s použitím kojeneckého mléka typu junior. Bude rychle hotová a zpestří vám společný čas. Přejeme vám dobrou chuť ke svačince.
Obě pochoutky mohou chutnat lépe, pokud se do jejich přípravy pustíme společně – malí s velkými. Roli hlavního kuchaře zvládne stejně dobře maminka, babička, tatínek i dědeček.
1. Ovesná kaše s kojeneckým mlékem
Suroviny na 2 porce:
-
2 až 3 PL ovesných vloček,
-
1 velké nastrouhané jablko (bez slupky),
-
2 dcl kojeneckého mléka,
-
citronová šťáva na jemné dochucení,
-
½ ČL medu na jemné doslazení (nemusí být),
-
ovoce na ozdobení (maliny, borůvky, muchovníky, třešně, jahody, meruňky, broskve nebo i plátky dalšího jablka, ...),
-
nadrobno nasekané vlašské nebo lískové oříšky.
Postup:
Do misky nasypeme ovesné vločky. Tři polévkové lžíce může nabrat náš odhodlaný malý pomocník nebo pomocnice – zda budou lžíce jemně kopcovaté, nebo zarovnané, na tom až tak nezáleží. Umyté a oloupané větší jablko nastrouhá najemno někdo z dospělých. Nejlepší je šťavnatá sladkokyselá odrůda s plnou chutí, ale použít můžeme i kvalitní hotové ovocné pyré (dětský příkrm ve skleněné lahvičce). Nastrouhané jablko nebo pyré smícháme s ovesnými vločkami. Konzistence má být volná.
2. Tapiokový pudink
Suroviny na 2 porce (pokud vás je víc, dávku zdvojnásobte nebo ztrojnásobte):
-
30 g tapiokových perel,
-
250 ml mléka,
-
špetka vanilky,
-
1 ČL medu nebo třtinového cukru,
-
ovoce na ozdobení (maliny, borůvky, muchovníky, třešně, jahody, meruňky, broskve, ...).
Postup:
Čerstvé sezónní ovoce očistíme, umyjeme a necháme oschnout na utěrce. Větší kousky maminka nebo tatínek nakrájí na menší.
Následně jeden z rodičů v malém hrnci přivede mléko k varu, přidá špetku vanilky a tapiokové perly. Společně sledujeme, jak se z řídké hmoty postupně stává hustější a hustější kaše, a nezapomínáme ji při tom pravidelně míchat.
