Na co se zaměřit při výběru první svačinky?
Delší procházka, cesta autem, čekání u lékaře... Situace, kdy se z malé svačinky rázem stává „rychlá pomoc". Období mezi 8. měsícem a 3.rokem výrazně ovlivňuje, na jaké chutě si dítě zvykne. Proč se vyplatí zůstat déle u méně sladkých jídel? Na co se zaměřit při výběru první svačiny? A jak si tato rozhodnutí usnadnit v běžných dnech?
První svačinky jsou důležitější, než se zdá. Děťátko si i prostřednictvím nich vytváří představu o tom, co je přirozená chuť. Takže to, co dostává opakovaně, začíná vnímat jako běžnou součást svého jídelníčku. A právě proto se vyplatí přemýšlet nad tím, jaké svačinky dítěti podáváme mezi hlavními jídly. Důležité je to, z čeho se svačinky skládají i jaký vztah si k nim dítě vypěstuje. Čím déle zůstáváme u jemnějších a méně sladkých variant, tím přirozenější budou pro dětský organismus v pozdějším věku např. ve školce anebo ve škole.
Začátky, na kterých záleží
Kolem 8. měsíce začíná u mnoha dětí nové období. Už nejde jen o krmení lžičkou, ale také o první samostatné pokusy „napapat se". Hlavní roli hraje uchopování jídla do ruky a spolu s ním objevování všeho nového. Dítě ještě nemá pevně nastavené chutě, zvědavě ochutnává a přijímá to, co dostává pravidelně.
Pokud se hned na začátku setkává s výrazně sladkou chutí, může si ji spojit s tím, že takhle má chutnat svačina. Upozorňuje na to MUDr. Andrea Klabníková z ambulance pediatrické gastroenterologie, hepatologie a výživy, když připomíná, že malá jídla do ručičky, moderně nazývaná také „snacky“, budují důležité základy: „Pozor na vysoce zpracované produkty. Na první pohled se mohou jevit jako vhodná volba, ve skutečnosti ale mohou obsahovat dokonce i sladidla a konzervanty. Už zde se vytváří nesprávný návyk, že sladká sušenka je běžná svačina.“
Život s malým dítětem málokdy běží podle ideálního denního rozvrhu. Někdy jde čas příliš rychle, jindy zase pomalu a neklidný mrňous musí vydržet, než bude připravené hlavní jídlo. Chutné malé občerstvení padne v takovou chvíli vhod. Důležité ovšem je, co má maminka nebo tatínek pro tyto případy po ruce.
Pokud se v náročnějších chvílích častěji objevují sladší možnosti, děťátko si zvyká nejen na to, že takhle má chutnat svačina, ale i na to, že takhle vypadá uklidnění. Obojí je omyl. Pro tyto případy je tedy dobré mít připravené nějaké varianty k rychlému podání, které jsou přiměřené věku a nevedou k nesprávným stravovacím návykům.
Dětská gastroenteroložka A. Klabníková to ve své praxi popisuje takto: není důležité jen to, že dítě něco sní, ale i to, jak svačina zapadá do celého dne: „Pokud se na svačinu zvolí zpracovaný produkt, dítě zasytí a následně nemá chuť na vařené jídlo".
Po prvním roce více možností
Po prvním roce dítěte se na cesty mohou hodit už i ovocné a müsli tyčinky. Praktické jsou svačiny do ruky pro děti, které vás budou provázet od jednoho roku klidně až do konce školkařského věku, tedy po celou dobu, kdy se dítě dychtivě učí jíst samo. Na cestách mohou pomoci ovocné kapsičky pro nejmenší, zvláště když rodiče potřebují rychlé a věku přiměřené řešení.
Nezapomeňte ale, že navzdory špičkové kvalitě surovin rychlých svačinkových dobrot je důležité sledovat také:
-
jaký chuťový standard si dítě postupně vytváří,
-
jak svačiny zapadají do celkového jídelníčku a příjmu všech důležitých živin,
-
jak probíhá poznávání a přijímání celého spektra ostatních potravin a chutí.
Obal poutá, popis prozrazuje
U produktů pro děti osloví obal často rychleji než samotné složení. Barvy, ilustrace a chytrý marketing umí zapůsobit. Před každou koupí se zastavte a pozorně čtěte. Základem je kontrola, zda výrobce uvádí věk dětí, pro které má být produkt vhodný.
-
Zda nebo v jakém množství se v produktu nachází přidaný cukr. Podle toho zjistíte, zda se jedná o produkt, který vám reálně pomůže v situaci, kdy potřebujete dát děťátku rychlou svačinu, nebo je to jen sladkost, která se maskuje za praktického pomocníka.
-
Zda produkt neobsahuje jinou složku, která pečuje o sladkou chuť. Kvalitní svačinka pro nejmenší nemá obsahovat ani glukózo-fruktózové sirupy, vysokou koncentraci přirozených cukrů, ani med.
-
Aby měly produkty jako ovocné pyré, ovocná obilná tyčinka nebo obilné křupky již na první pohled jednoduché složení. Takové, jaké byste volili, kdybyste měli čas svačinku připravit doma. Čím méně surovin, tím přirozenější produkt. Vyhýbejte se zbytečným „éčkům", přidaným aromatům, barvivům i škrobům na zahuštění nebo úpravu konzistence.
-
Pozor na sůl. Skrytá může být i v ovocných svačinách, oblíbených kapsičkách nebo müsli tyčinkách.
-
Pokud se rychlá svačinka pro malé děti profiluje jako „zdravá mléčná a ovocná kombinace“, zdvojnásobte pozornost. Nežádoucí jsou nejen přidané cukry a sirupy, ale také škrobové a nekvalitní tukové složky.
Ovocné šťávy a nápoje ředíme
Základem pitného režimu by měla zůstávat i po prvním roce života čistá přírodní voda.
Čaje, šťávy a ovocné nápoje vnímejte jako občasnou vítanou změnu. Z pestré nabídky vybírejte vždy vědomě a také u nich důsledně kontrolujte složení. Nápoje působí nenápadně, bereme je jako přirozenou součást pitného režimu, takže případný vysoký obsah cukrů v nich můžeme přehlédnout snadněji než u jídla.
-
Během nemoci nebo pokud dítě trpí nechutenstvím – postarají se o příjem tekutin, malého množství energie i vitamínů.
-
Na cestách a výletech – pokud nemáte přístup k čerstvému ovoci, potřebujete dodat dětskému organismu vodu i energii, nebo potřebujete zatraktivnit situaci, v které se nacházíte.
-
Ve vedrech – ředěná ovocná šťáva podpoří pitný režim, děti se často ochotněji napijí dětské šťávy než čisté vody.
-
Pokud dítě odmítá pít vodu – dokážou zatraktivnit pití a předejít dehydrataci, ale nesmí se z toho stát návyk.
-
Při přechodu z mléka na pestrou stravu a stejně tak při přechodu z dětské lahve na pití ze skleničky – ovocné nápoje dokážou posloužit jako dočasný most mezi chutěmi a používanými nástroji.
Pokračujte v dobrých zásadách
Jeden sladší snack, jeden sladší nápoj, jedna rychlá volba v náročném dni. Nebo i jinak: návštěva babičky nebo kamarádky, které vás budou přesvědčovat, že po prvním roce už pravidla nemusí být tak přísná jako v době zavádění prvních příkrmů. Jenže z drobností se stávají návyky.
Pokud si dítě oblíbí příliš výrazné chutě a silné vůně, může se stát, že přirozenější potraviny bude přijímat s menším zájmem nebo je až zarytě odmítat. Rovněž může upřednostňovat zpracované chutě, které již okusilo a poznalo. Proto dává smysl vracet se co nejčastěji k jednodušším a méně sladkým možnostem.
I v tomto dětská gastroenteroložka a odbornice na dětskou výživu A. Klabníková zvedá varovný prst: „Děti, kterým rodiče nabízejí sladká jídla a pouze sladké mlsání, často později odmítají přirozené potraviny jako ovoce a zeleninu." Důležitou roli hraje nejen složení svačiny, ale i prostředí, ve kterém ji dítě dostává. Pomáhá příklad rodičů, společné stolování mimo TV obrazovky a displeje chytrých telefonů i to, když se jídlo nespojuje s odměnou.
-
Svačinovými dobrotami nenahrazujte hlavní jídlo.
-
I když má dopolední nebo odpolední svačina kvalitní složení a malému mlsounovi chutná, nezvyšujte věku přiměřenou dávku – základem stravy je pestrý jídelníček.
Mnozí rodiče se dříve či později dostanou k tomu, že malé svačiny budou chystat zejména v domácí kuchyni. U nejmenších dětí nadále platí: čím později si zvyknou na sladkou chuť, tím lépe. Pro hladovce kolem 8. měsíce i krátce po prvním roce je ideální nic nesladit. Suroviny mají vlastní přirozenou chuť a dítě ji často přijme lépe, než dospělí předpokládají.
Pokud se později rozhodnete chuť přece jen zjemnit a vyladit, pracujte s přirozenou sladkostí ovoce. Jako základ dobře funguje rozmačkaný banán, jablečné pyré, hruška nebo jiné ovoce, které dítě zná a dobře toleruje.
U starších dětí může v malém množství přijít na řadu i datlová pasta. Často používaný čekankový sirup je spíše okrajová možnost. Při přípravě domácí svačiny mějte na paměti: přestože chceme dítěti připravit a naservírovat něco chutného, lahodného a možná i záměrně sladšího, nechceme ho učit na to, že svačina je malý dezert, který bude dostávat při každé příležitosti.
I zde je doporučení A. Klabníkové praktické a srozumitelné: „V první řadě při svačinách saháme po čerstvém ovoci a zelenině. Pokud chtějí rodiče dopřát koláček, je lepší upéct ho doma, z domácích surovin. Sladší svačinu je vhodnější zařadit dopoledne, odpoledne jsou lepší spíše komplexní sacharidy, bílkoviny a tuky.“
Po třetím roce se otevírá více možností
S přibývajícím věkem se přirozeně mění také to, co děti zaujme. Starší děti láká křupavější textura, nové druhy ovoce nebo jiný způsob podání, než na jaký byly zvyklé v prvních letech. Tříletým můžete nabídnout müsli s lyofilizovaným ovocem. Pro rodiče může být zajímavé tím, že navazuje na snahu zůstat i předškolním věku u jednoduššího typu mlsání.
Při volbě dětských svačin nerozhoduje jedno konkrétní jídlo, ale dlouhodobý směr. Jako rodiče nemusíte mít každý den vše pod kontrolou, připravené doma a prověřené do posledního detailu. Mnohem důležitější je, co upřednostňujte a čemu podřizujete výběr surovin i hotových produktů. Volte jemnější chutě a snažte se, aby ani rychlá pochoutka ve formě „snacku“ nebyla synonymem přeslazené odměny.
Rodičovská každodennost bývá přirozeně nepředvídatelná, a ne vždy je snadné mít všechno tip-top připravené. V období od 8. měsíce do 3 let máte velkou možnost ovlivnit, co bude vaše dítě později považovat za běžné. Někdy k tomu není třeba velkých změn. Rozhodnout může i malá svačinka s dobrým složením. Mějte ji vždy po ruce, v batůžku na cestách nebo v kočárku před odchodem na procházku.
