Jak rozvíjet pozornost a představivost dítěte?

Trápí vás pocit, že vaše dítě u ničeho dlouho nevydrží? Cítíte zároveň, že je to naprosto normální a běžné? Pozornost dítěte se vyvíjí postupně a přijde čas i na samostatné hraní. Zatím můžete pozornost a představivost své ratolesti rozvíjet mnoha zábavnými způsoby. Kromě her k nim patří i klasický poslech pohádek. 

Pozornost a představivost se u malých dětí nerozvíjejí učením teorie, ale prožíváním. K jejich podpoře obvykle nejsou potřeba žádné speciální hračky ani pomůcky – důležitý je společný čas, trpělivost, hry i příběhy.

Mějte realistická očekávání 

Jak dlouho se dítě dokáže soustředit, jak se umí „ponořit“ do hry nebo jak rozvíjí své nápady, je zčásti dáno geneticky. Závisí to ale také na prostředí, ve kterém žije, na aktuální náladě, únavě nebo dokonce žízni a hladu. Děti ve věku 2 až 5 let se nedokážou soustředit dlouhodobě. U dvouletého dítěte je norma přibližně 4–6 minut, u pětiletého 10–15 minut

Důležité je uvědomit si, že pokud se dítě rychle rozptýlí, není to znak neposlušnosti ani lenosti. 

„V tomto věku je krátká a přelétavá pozornost přirozená. Úkol je pro dítě často příliš dlouhý, náročný nebo v dané chvíli nesmyslný,“ vysvětluje ředitelka mateřské školy Mini Akadémia Nitra, Ing. Lucie Boszorádová. Jak s tím pracovat? „V podobných situacích pomáhá, když zkrátíme aktivitu, rozdělíme ji na menší kroky, nebo ji propojíme s pohybem, zpěvem či hrou. Důležité je, aby dítě získalo zkušenost, že soustředění je příjemné, ne stresující.“ 

Pozornost se rodí ze hry 

Podle L. Boszorádové při rozvoji pozornosti a představivosti školkových dětí nejlépe fungují jednoduché, smysluplné a otevřené aktivity, při kterých dítě není tlačeno k výkonu. Jde například o volnou hru, výtvarné činnosti, pohybové hry a aktivity, ve kterých se objevuje hudba.“ 

Patří sem i poslech pohádek – ať už těch, které dítěti čtete, nebo si je společně pustíte v audio podobě, která má na vývoj malých dětí úplně jiný vliv než vysedávání před obrazovkou televize nebo počítače. 

Pokud patříte ke střední a starší generaci a dnes trávíte čas se svým vnukem nebo vnučkou v předškolním věku, možná si vzpomenete, jak dychtivě jste kdysi hltali dětské rozhlasové hry a pohádky. Nenáročný příběh, propojení mluveného slova a hudby, to vše otevírá svět dětské fantazie. 

Poslech pohádek rozvíjí sluchovou a pracovní paměť, předvídání i myšlení. Mluvené slovo uklidňuje, zvyšuje pocit bezpečí, zlepšuje pozornost, podílí se na emoční regulaci. Je třeba mít na paměti, že menší děti nemají být vystaveny příliš rychlým ani příliš hlučným audio příběhům.

Věděli jste?  

O tom, že na pozornost negativně ovlivňují obrazovky, ví už asi každý. Soustředění však může negativně ovlivňovat také přílišný hluk a příliš rušné prostředí. Příliš mnoho rozházených hraček znamená často příliš mnoho podnětů. Následkem může být přetížení dítěte, které znají zejména rodiče citlivějších dětí. Dokonce i poslouchání pohádek svědčí spíše klidná atmosféra. Pro menší děti není moc vhodné ani tzv. kulisové poslouchání příběhů; mozek nejmenších na něj ještě není stavěný a neprospívá to zlepšování schopnosti soustředit se.

Když se dítě neumí odtrhnout od hry 

Běžné hry jako stavění věže z kostek, malování vodovými barvami, vaření v dětské kuchyňce či „pomáhání“ při opravdové přípravě jídla kombinují několik smyslů. Vyžadují přemýšlení i trpělivost a zároveň jsou pro dítě zábavné. „Je třeba dbát hlavně na to, aby dítě mohlo zkoumat, zkoušet a objevovat vlastním tempem. Právě tehdy se přirozeně rozvíjí soustředění a kreativita,“ zdůrazňuje zkušená pedagožka. 

S nezralou pozorností dětí ovšem souvisí i opačná situace – když se dítě „zapomene“ u hry a nechce přestat. Pokud nemusíte, takovou hru nepřerušujte. Právě tehdy vznikají důležitá nervová propojení. Pokud ale potřebujete někam jít nebo s dítětem něco konkrétního udělat, nedělejte to s křikem ani urychleně. Když dítě poslouchá pohádku, vyhněte se striktnímu vypnutí uprostřed děje. 

„Velmi důležité je dítě na změnu předem připravit, aby se necítilo vytržené z vlastního světa. Pomáhá, když mu dáme časový rámec, propojení hry s další činností, nebo mu dovolíme symbolicky hru ukončit, např. dostavět věž, uložit figurky, doposlouchat konkrétní díl krátké pohádky apod.,“ doporučuje L. Boszorádová. 

Zpomalte a buďte přítomní 

V dnešní rychlé době máme pocit, že musíme stíhat všechno. Pro děti je přitom největším darem klidné tempo, bezpečný prostor, denní rutiny nebo společný čas bez tlaku na výkon.  

„Rodiče mohou rozvíjet pozornost dětí tím, že s nimi prostě tráví čas, povídají si, čtou si nebo je zapojují do každodenních domácích činností,“ opakuje pedagožka.  

Není nutné pořádat každý den nějaký program nebo zkoušet nové hry. Někdy opravdu stačí jen odložit telefon, sednout si na koberec a být spolu„Klidné prostředí a společné zážitky dělají pro rozvoj pozornosti více než přehnané množství aktivit,“ dodává ředitelka školky.

8 tipů na společné aktivity, které podporují pozornost i představivost 

Pokud hledáte inspiraci na aktivity, které v dětech nenásilně podnítí představivost a zábavnou formou přispějí k rozvoji pozornosti, připojujeme našich 8 tipů. A pokud máte své oblíbené, ale nenašli jste je zde, dejte nám vědět, ať se inspirujeme navzájem. 

  • Čtení s rozhovorem – čtení knih nahlas rozvíjí nejen řeč, ale i schopnost udržet pozornost. Zkuste si spolu povídat o obrázcích, o tom, co by se mohlo stát dál, nebo jak se asi cítí postavička z knížky. Pomoci si můžete i specifickými knihami, například sérií o Péťovi od Marty Galewské-Kustré, která je napsána primárně pro rozvoj řeči, ale díky konkrétním cvičením si dětičky trénují i ​​pozornost, schopnost porozumět textu, paměť a představivost. 

  • Audio pohádky – mluvené slovo bez zbytečných rušivých elementů provázelo děti od nepaměti. Dopřejte i svým mrňousům zážitek z příběhu, který budou jen poslouchat. Možná v autě, možná při usínání nebo během jídla. Vhodně zvolené pohádky děťátko uklidňují i ​​edukují. Například audio pohádky z farmy z dílny HiPP jsou plné zvířátek a života na malém rodinném hospodářství. Starosti hlavních hrdinů, Bětky a Tobíka, jsou přesně takové, jaké máte doma jistě i vy, a malým posluchačům přirozeným způsobem vštěpují správné hodnoty. Po skončení pohádky si můžete zahrát klasickou hru s dotazy a odpověďmi, které trénují pozornost i emoční prožívání: Kdo tam byl? Co udělal? Jak se asi cítil? 

  • Společný úklid – dítě se učí sledovat postup, dokončit úkol a cítí se důležitě. Jděte na to tematicky. Pusťte se do velkého, jarního nebo vánočního úklidu. Zapněte si k tomu hudbu, vymyslete vlastní pohádkový příběh a udělejte i z běžné domácí práce zábavu. 

  • Tvoření na sto způsobů – umění je prostor, kde se soustředění propojuje s fantazií. Kromě klasického malování, lepení, stříhání nebo hry s plastelínou si můžete vytvořit tematickou krabici. Využijte úklid doma nebo pobyt venku. Venku můžete sbírat předměty, které dává příroda. Nechte dítě, ať si věci samo nasbírá, naaranžuje do krabice, zkoumá je zrakem, čichem, hmatem a popíše, co vidí a cítí. Starší dítě může z předmětů vytvořit příběh. Nechte mu čas a volnost. Možná budete sami překvapeni, co vymyslí. 

  • Hýbej se v rytmu – tančení nebo cvičení na hudbu propojuje koncentraci, sluch a motoriku. I dvouleté děti se už dokážou naučit jednoduché choreografie, takže pokud k tomu máte vztah, čas můžete trávit i domácími diskotékami. 

  • Rychle najdi části těla – vyjmenovávejte části těla a dítě se jich musí rychle dotknout, aniž by se spletlo. Tato jednoduchá a zábavná hra rozvíjí nejen pozornost, ale také reakční rychlost. 

  • Cvičení asociací – se staršími dětičkami můžete zkusit hru, kdy řeknete libovolné slovo a dítě k němu musí vytvořit asociaci. Je to druh hry, při které vznikají celé řetězce vzájemně souvisejících slov a přinese vždy něco nového. 

  • Všechno lítá, co peří máHádej, na co myslím – bude fajn, když v dnešní době plné možností a obrazovek nezapomeneme ani na staré klasiky, u kterých si děti potrápí hlavičky. Navíc jsou ideální na cesty autem. 

Chápeme, že ne vždy se dá postupovat podle zmíněných doporučení, ale každý, kdo má zájem rozvíjet pozornost dítěte a nechat jeho mozek správně dozrávat, si najde svou cestu. Mimochodem, víte, že díky podobným aktivitám se často daří lépe zvládat i období vzdoru, typická pro tento věk? A to je velká výhra, co říkáte?

 

  • Tvoření na sto způsobů – umění je prostor, kde se soustředění propojuje s fantazií. Kromě klasického malování, lepení, stříhání nebo hry s plastelínou si můžete vytvořit tematickou krabici. Využijte úklid doma nebo pobyt venku. Venku můžete sbírat předměty, které dává příroda. Nechte dítě, ať si věci samo nasbírá, naaranžuje do krabice, zkoumá je zrakem, čichem, hmatem a popíše, co vidí a cítí. Starší dítě může z předmětů vytvořit příběh. Nechte mu čas a volnost. Možná budete sami překvapeni, co vymyslí. 

  • Hýbej se v rytmu – tančení nebo cvičení na hudbu propojuje koncentraci, sluch a motoriku. I dvouleté děti se už dokážou naučit jednoduché choreografie, takže pokud k tomu máte vztah, čas můžete trávit i domácími diskotékami. 

  • Rychle najdi části těla – vyjmenovávejte části těla a dítě se jich musí rychle dotknout, aniž by se spletlo. Tato jednoduchá a zábavná hra rozvíjí nejen pozornost, ale také reakční rychlost. 

  • Cvičení asociací – se staršími dětičkami můžete zkusit hru, kdy řeknete libovolné slovo a dítě k němu musí vytvořit asociaci. Je to druh hry, při které vznikají celé řetězce vzájemně souvisejících slov a přinese vždy něco nového. 

  • Všechno lítá, co peří máHádej, na co myslím – bude fajn, když v dnešní době plné možností a obrazovek nezapomeneme ani na staré klasiky, u kterých si děti potrápí hlavičky. Navíc jsou ideální na cesty autem. 

Chápeme, že ne vždy se dá postupovat podle zmíněných doporučení, ale každý, kdo má zájem rozvíjet pozornost dítěte a nechat jeho mozek správně dozrávat, si najde svou cestu. Mimochodem, víte, že díky podobným aktivitám se často daří lépe zvládat i období vzdoru, typická pro tento věk? A to je velká výhra, co říkáte?