Pomozte dětské imunitě dobrými návyky i stravou
Jakmile se dostanou do prvního kolektivu, začne to: rýma, horečka, kašel, a tak pořád dokola. Je to normální jev, nebo porucha dětské imunity? Co dělat, aby malí školáci lépe odolávali virózám a nemocem?
I malý Míša začal chodit do školky. Zpočátku se mu tam nelíbilo, ale teď je mezi svými vrstevníky opravdu šťastný. „Horší je, že začal být často nemocný. Angínu střídá zánět průdušek, nevyhne se žádné viróze a bojujeme s tím téměř každý měsíc,“ říká jeho maminka Zuzana. Když byla se synem na mateřské dovolené, dělala pro jeho zdraví maximum. „Dnes si kladu otázku, zda všechno to shánění zdravého masa, vajec, ovoce a zeleniny z bio farmy nebylo zbytečné. Moje známá z dětského hřiště nemá takové problémy, a přitom na stravu své dcery není tak přísná. Kde děláme chybu?“
Zuzaniny pocity kopírují pocity mnohých maminek. Kromě obav o zdraví dítěte se k nim přidává strach z toho, že je nečekané výpadky z práce mohou připravit o zaměstnání. Který zaměstnavatel se totiž pere o mladé maminky s často nemocnými dětmi? Znáte to?
Imunitní systém trénuje
Dítě jste připravovali na školku, přesto s ním ale každou chvíli chodíte k lékaři – není to nic neobvyklého ani nepřirozeného. Většina dětí po vstupu do kolektivu prochází kolotočem angín, zánětů krku a uší, infekcí horních a dolních cest dýchacích, nachlazení. Důvodem je vývoj imunitního systému, který ještě není dokončený.
Setkání s různými patogeny paradoxně trénuje obranyschopnost malých dětí. Dobrá zpráva je, že po několika měsících až roce si děti vybudují silnější odolnost a počet „školkových“ infekcí se výrazně sníží.
Nástrahy prvních kolektivů
Přemýšlíte nad tím, proč bylo dítě první tři roky doma zcela zdravé? Pravděpodobně právě proto. Dlouhodobý pobyt ve známém prostředí znamená být ve stejné mikrobiální flóře, pod ochranou soustředěné pozornosti rodičů nebo prarodičů. Když se ale syn nebo dcera začlení do kolektivu, ocitnou se v prostředí s novými, dosud neznámými viry nebo bakteriemi.
V mateřské školce i jeslích jsou děti v těsném kontaktu. Půjčují si hračky, knížky, pastelky, jedí a spí těsně vedle sebe. Ke zvýšené nemocnosti přispívá i to, že v době nástupu do školky si teprve osvojují základní hygienické návyky, jako je utírání nosu kapesníkem, nikoli dlaní nebo rukávem.
A je tu ještě jedna věc, která oprávněně rozčiluje mnoho rodičů: příčinou opakujících se viróz může být i návrat ještě neuzdravených dětí zpět do kolektivu. Za tímto jednáním stojí tlak zaměstnavatelů, kteří dávají matkám najevo, že z pracovního procesu vypadávají častěji, než jsou ochotni akceptovat.
Po teplém létě vlhký podzim
Za nemocnost malých dětí může také počasí. Školní rok začíná na podzim, který je typický vyšší aktivitou virů a bakterií. Horké léto se v současné době téměř ze dne na den mění na chladné, větrné a vlhké období, které nahrává množení choroboplodných zárodků. Dospělý organismus si s mnoha z nich poradí bez povšimnutí, ale u malého dítěte se často plně rozvinou do další virové infekce.
Platí také, že zdraví dětí souvisí s jejich psychickou pohodou a přizpůsobivostí. Dítě, které je ve školce rádo, je většinou méně nemocné než dítě, které nástup do zařízení snáší hůře. I úzkost z odloučení oslabuje imunitu.
Jaká nemocnost je ještě v normě?
Děti ve věku od 1 do 5 let mohou být nemocné i 8 až 12krát za rok. Obvykle je trápí infekce dýchacích cest, nejčastěji rýma, laryngitida, zánět průdušnice a průdušek. Převažují virová onemocnění, někdy ale mohou být zkomplikovaná bakteriální infekcí, která již vyžaduje léčbu antibiotiky.
Po 6. roce věku počet onemocnění klesá, protože imunita je již silnější a snáze odolává náporu mikrobů. Za vážnější poruchy imunity u dětí, které způsobují dočasné nebo trvalé poškození imunitních funkcí, mohou většinou vrozené a metabolické nemoci, úrazy, některé léky, chemikálie, a také stres.
Příprava imunity na kolektiv
Ještě než se váš poklad zařadí do svého prvního kolektivu, zapracujte na jeho zdraví. Co to obnáší?
- Pohyb a čerstvý vzduch
Dětský organismus potřebuje doslova každý den pobyt na čerstvém vzduchu. Předškolák i budoucí školák by měl chodit ven za každého počasí. Výjimkou jsou pouze příliš větrné dny nebo silný mráz.
2. Dlouhý a kvalitní spánek
I dostatek kvalitního spánku významně posiluje imunitu. Udělejte vše, co je ve vašich silách, aby se vaše dítě každý den dobře vyspalo. Malé děti v mateřské škole i budoucí školáci potřebují stále alespoň 10 hodin spánku denně.
Nedávejte jim k večeři těžká jídla. Dbejte na to, aby před spaním nesledovaly pohádky na mobilu, tabletu nebo počítači. Raději mu pohádku přečtěte nebo si ji společně vyslechněte v audio formě. Nebo si prostě v příjemné atmosféře popovídejte.
Příliš mnoho modrého světla může zhoršit imunitní funkce, zvýšit hladinu stresových hormonů a zpomalit nezbytnou regeneraci buněk.
3. Správné hygienické návyky
Veďte děti k pravidelnému mytí rukou (před jídlem, po příchodu domů, po toaletě), naučte je smrkat a kašlat do loketní jamky.
Přílišná hygiena a s ní spojené nadměrné používání čisticích prostředků imunitě ovšem neprospívá.
4. Co nejméně stresu
Imunitu může pěkně rozházet stres. Chraňte před ním své malé děti. Nehádejte se před nimi, nezatahujte je do pracovních nebo partnerských problémů. Naopak, buďte jim oporou: mluvte s nimi, věnujte jim pozornost, vyslechněte je, když si chtějí popovídat. Pokud se něčeho bojí, dejte jim najevo, že společně všechno zvládnete – i nové prostředí ve školce.
5. Vitamíny a minerály
Pestrá strava je skvělý krok k posílení imunity. Malé děti potřebují hodně ovoce a zeleniny, celozrnné obiloviny nebo luštěniny, a také ryby. Pokud můžete, obohacujte studené pokrmy olivovým olejem a při vaření používejte vhodný rostlinný tuk – k tomu určený.
Pediatři doporučují doplňky stravy obsahující betaglukany z hlívy ústřičné. Před nákupem se ale poraďte s dětským lékařem a řiďte se jeho doporučeními. Preventivně se tyto doplňky obvykle podávají 2 až 3 týdny před nástupem do školy.
Imunitu dětí lze podpořit doplňky stravy s obsahem vitamínů C, D a E. Děti by je měly užívat především v přírodní formě, ale v podzimních a zimních měsících je lze podávat i ve formě kapek nebo tablet.
Co se týče vitaminu C, malé děti ve věku 2 až 6 let potřebují 20 (ve věku 2 let) až 30 (ve věku 6 let) mg denně. Denní dávka vitaminu D je podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) 600 IU pro děti ve věku 1 až 13 let. Vždy jim ho podávejte s tukem a rozhodně na něj nezapomínejte, protože v našich zeměpisných šířkách trpíme jeho nedostatkem.
V náročném podzimním a zimním období můžete podávat přípravky obsahující zinek, ale také omega-3 nenasycené mastné kyseliny. Ty jsou důležité pro správný vývoj mozku, nervové soustavy a očí. Jejich nedostatek může mít za následek problémy s chováním a zvýšené riziko alergií a astmatu. Ani tyto doplňky ale nepodávejte malému dítěti svévolně. Vždy se poraďte s pediatrem.
6. Probiotika
Dáváte dětem probiotika jen v případě, že jsou na antibiotické léčbě? Věřte, že jsou prospěšná i mimo nemoc. Upravují střevní mikroflóru, obnovují rovnováhu tzv. dobrých bakterií a zabraňují přemnožení škodlivých mikrobů. Sedmdesát až osmdesát procent imunity sídlí ve střevech, takže zdravá mikroflóra v nich zlepšuje obranyschopnost celého organismu. Pro posílení imunity se probiotika podávají po dobu jednoho až tří měsíců, poté následuje přestávka.
Kromě probiotik z lékárny nabídněte dítěti stravu s jejich obsahem: jogurt, kefír nebo jiné zakysané mléčné výrobky, ale výborné je i kysané zelí nebo jiná fermentovaná zelenina.
Školkové virózy – noční můra dospělých
Máte za sebou první měsíce ve školce a pocit, že budování pevné imunity moc nepomohlo? Počet dní plně strávených v práci je téměř totožný s těmi, kdy jste museli narychlo přepnout na home office a znovu se starat o svého malého pacienta? Vydržte. Přijde doba, kdy váš potomek nebude tak často nemocný. A bude to i proto, že jste mu dali dobrý základ.
Nepolevujte v pěstování zdravého životního stylu. I nadále připravujte své dceři nebo synovi zdravé pochoutky, i když se na ně bude čas od času mračit a ohrnovat nad nimi nos. Omezte v jeho či její stravě rafinované cukry a průmyslově zpracované potraviny, které zbytečně zatěžují trávení a ohrožují imunitu. A ještě aktuální poznámka na závěr: nechtějte od pediatrů antibiotika na každou virózu. Antibiotika na viry stejně nezabírají, a imunitu mohou ještě více oslabit. Nechte pediatry, aby na základě svých odborných znalostí předepisovali antibiotika, pokud k tomu mají skutečný důvod.
