Správný životní styl dokáže udržet těhotenskou cukrovku na uzdě
Těhotenská cukrovka postihuje již přibližně každou šestou gravidní ženu a v těch nejtěžších případech může vést až k obávané preeklampsii. Nemoc často probíhá bez výraznějších příznaků, o to větší význam má screeningový program sloužící k jejímu zachycení. Dobrou zprávou je, že ve většině případů stačí k udržení gestačního diabetu pod kontrolou vyvážená strava, dostatek pohybu a také spánku.
Podle Davida Halaty, diabetologa z Nemocnice AGEL Přerov, se počet žen s těhotenskou cukrovkou neustále zvyšuje. „Tento trend je zřejmý nejen v naší ambulanci, ale i v populačních datech. Dříve se gestační diabetes diagnostikoval u přibližně 4 procent těhotných, aktuální studie uvádějí výskyt až u 14–17 procent žen. Příčiny jsou multifaktoriální, patří mezi ně zejména vyšší průměrný věk rodiček a rostoucí výskyt nadváhy a obezity spojený se sedavým způsobem života a nevhodným stravováním,“ přibližuje. K vyšším číslům však přispívá i důslednější preventivní screening, díky kterému se odhalí více případů.
Gestačnímu diabetu lze předcházet podobně jako cukrovce 2. typu, protože obě onemocnění vznikají hlavně v důsledku dlouhodobě nezdravého životního stylu, který vede k ukládání takzvaného viscerálního tuku v oblasti břicha. „K zásadním preventivním opatřením řadíme vyváženou stravu, pravidelný pohyb a kvalitní spánek,“ říká David Halata.
Kromě vyššího věku a nadváhy patří mezi další rizikové faktory dle vyjádření lékaře výskyt cukrovky v rodině, předchozí gestační diabetes, porod velkého novorozence a stavy jako polycystická ovaria, tedy větší množství cyst v oblasti vaječníků. „Všechny tyto faktory vycházejí ze stejného metabolického základu,“ objasňuje.
K příznakům patří žízeň či časté močení
Záludnost těhotenské cukrovky spočívá v tom, že žena většinou nepociťuje žádné příznaky, které by mohly upozorňovat na možnou přítomnost gestačního diabetu. Případně mohou být tak nevýrazné, že je lze snadno přehlédnout nebo připsat jinému zdravotnímu problému. „Při výrazně zvýšených hodnotách cukru v krvi se mohou objevit větší žízeň, časté močení, únava nebo opakované genitální infekce,“ zmiňuje David Halata.
Výskyt cukrovky lze zjistit pomocí jednoduchého screeningového programu, který je zvlášť důsledný u rizikových těhotných žen. „Standardní screening zahrnuje stanovení glykémie, tedy hladiny cukru, nalačno ze žilní krve v prvním trimestru. Vyšetření se konkrétně provádí do 14. týdne gravidity,“ vysvětluje odborník.
Ani v případě negativního výsledku testu sledování těhotné ženy nekončí. Ve 24. až 28. týdnu těhotenství se provádí takzvaný orální glukózový toleranční test (OGTT). Těhotná žena přijde na vyšetření nalačno, nejprve se jí odebere krev na změření hladiny cukru a potom vypije sladký roztok obsahující glukózu. Následně se krev odebírá znovu po jedné a po dvou hodinách, aby se zjistilo, jak tělo zpracovává cukr. K diagnóze těhotenské cukrovky stačí, aby byla stanovená hodnota glukózy překročena i jen v jednom z těchto tří odběrů.
Rizika neléčeného diabetu
Těhotenská cukrovka, i když je dočasným zdravotním problémem, není banalitou a může vážně poškodit dítě i matku. „Rizikem neléčeného nebo špatně léčeného gestačního diabetu je u dítěte vznik takzvané makrosomie, která se projevuje relativně malou hlavou ve srovnání s velkým tělem miminka. Dále to jsou různé porodní komplikace, novorozenecká hypoglykémie, tedy snížená hladina cukru, a zvýšené riziko obezity a diabetu v pozdějším životě,“ jmenuje David Halata.
Jak doplňuje, u matky těhotenská cukrovka zvyšuje riziko vysokého krevního tlaku, císařského řezu, pozdějšího rozvoje diabetu 2. typu a také vážné těhotenské komplikace preeklampsie. Jejím projevem jsou silné bolesti hlavy, otoky zejména obličeje a rukou, poruchy vidění či nevolnost. Preeklampsie může vést k předčasnému porodu, hypertenzi, poškození ledvin, jater nebo mozku či předčasnému odloučení placenty. U dítěte je rizikem zpomalení růstu, nízká porodní hmotnost či nedostatek kyslíku.
Preeklampsie někdy vede až k život ohrožujícímu stavu eklampsie, který se projevuje křečemi, extrémní bolestí hlavy, poruchami vidění, bezvědomím až kómatem a může způsobit selhání ledvin, jater či krvácení do mozku. Dítěti hrozí akutní nedostatek kyslíku nebo bohužel až úmrtí.
Bez úpravy režimu to nepůjde
Gestační diabetes se podle slov odborníka léčí především režimovými opatřeními: „Ta stojí na třech základních pilířích. Prvním je plnohodnotný spánek v trvání sedm až devět hodin denně, a to bez požití léků, alkoholu či jiných návykových látek před spaním.“ Dále je nevyhnutná úprava stravy.
Racionální dieta má obsahovat dostatek bílkovin v podobě masa, vajec či mléčných výrobků a vlákniny ve formě zeleniny nebo celozrnných produktů. Je nutné omezit jednoduché cukry, jako jsou sladkosti, bílé pečivo, sladké cereálie či slazené nápoje. Nahradit je možno složenými cukry, které obsahuje celozrnná rýže či celozrnné těstoviny. Ideální jsou tři hlavní jídla denně se dvěma či třemi svačinami, aby nedocházelo k hladu nebo k velkým výkyvům hladiny cukru. Důležité je nevynechávat snídani.
A nakonec je nutné zařazení pravidelné pohybové aktivity. „Pohyb by měl zahrnovat alespoň 150 minut aerobní aktivity týdně. Sem patří například chůze, kolo nebo plavání. K tomu je optimální přidat anaerobní aktivitu podle možností těhotné. Může to být práce na zahradě, posilování nebo kolektivní sporty,“ popisuje David Halata.
Pokud úprava životního stylu nepostačuje a těhotenskou cukrovku se nedaří držet pod kontrolou, na řadu přicházejí léky na předpis. „Nasazují se medikamenty jako metformin nebo subkutánní inzulin,“ vysvětluje David Halata. Tyto léky se používají k tomu, aby snížily hladinu cukru v krvi. Těhotné ženy si zároveň musí kontrolovat hladinu cukru v krvi pomocí glukometru, aby ošetřující lékař mohl hodnotit vývoj zdravotního stavu v čase.
