Ideální délkou kojení jsou podle Světové zdravotnické organizace dva roky. I když kojíte s problémy či jen částečně, zkuste vydržet alespoň půl roku. Mateřská výživa zabraňuje riziku infekcí dýchacích cest, alergií, dětské obezity a cukrovky, ale i syndromu náhlého úmrtí kojence. Nemluvě o citovém poutu, které se mezi matkou a drobečkem při kojení vyvíjí, a to bez ohledu na to, jestli to na vědomé úrovni – například vzhledem k obrovské únavě – vnímáte, nebo ne. 

Novorozenec má v tělíčku zásobu vitamínu D, která mu vystačí zhruba na osm týdnů. Ale jen za předpokladu, že jste v těhotenství (dokonce ještě před jeho začátkem) přijímaly stravu, která ho obsahovala v potřebných dávkách. Aby děťátko prospívalo, musíte mu denně přidávat „úzkoprofilové déčko“ na lžičku s odstříkaným mateřským mlékem, na lžičku s kojeneckým mlékem nebo později do mléčných kaší. Používejte malou čajovou lžičku. Polévková lžíce je pro dětská ústa příliš velká. Když by z ní část mléka vytekla vedle, zbytečně byste se trápily otázkou, jestli drobeček vitamín dostal, nebo ne. Potřebnou slzičku vitamínu D je možné děťátku kápnout i přímo do úst, ideálně těsně před krmením.

„Déčko jsem zpočátku neřešila. Celé těhotenství jsem si myslela, že ho moje malá Emička bude automaticky dostávat s mým mlékem,“ říká Lucie. „Pediatrička mě vyvedla z omylu hned při první návštěvě poradny. Vysvětlila mi, že i když budu plně kojit, musím malé každý den podávat vitamín D na lžičce. Potřebuje ho nejen na zdravé kosti a zuby, ale i na dobrou imunitu. Upozornila mne, že výživový doplněk nesmím kapat do čaje, jen do mléka nebo kaše, protože déčko se rozpouští pouze v tucích.“

Tereza svého synka nekojila, neměla dostatek mléka: „Moc jsem chtěla. Radila jsem se s mamkou i laktační poradkyní. Nic nepomohlo. Musela jsem přejít na náhradní kojeneckou výživu. Má v sobě přidaný vitamín D, ale Samíkovi pravidelně dávám i předepsané kapky. Uvědomuji si, jak je déčko důležité. Pamatuji si na babičku, jak říkala, že malé děti kdysi musely dostávat rybí tuk, aby je ochránil před křivicí.“

Vitamín D je ve skutečnosti spíše hormon než vitamín. V organismu malého dítěte i dospělého člověka plní více funkcí. V první řadě zodpovídá za udržování rovnováhy a stabilního poměru vápníku a fosforu v krvi a podporuje jejich vstřebávání ve střevě. Stará se o správný vývoj kostí miminka už v matčině děloze!

V období kojení zvyšuje tvorbu mateřského mléka. Je nesmírně důležitý při vývoji a růstu kostí a zubů v útlém věku i v pubertě, ale i při předcházení osteoporóze a jiným metabolickým nemocem kostí v dospělosti. Pozitivně ovlivňuje i svalový a centrální nervový systém. Čím dál víc se mu dostává pozornosti v souvislosti s posilováním imunity.

Vitamín D je možné vnímat i jako nutnost k nastartování vrozené imunity, která už nejmenším pomáhá bránit se proti nejrůznějším infekcím. Podílí se na tvorbě látek, jež ničí viry, bakterie a jiné škodlivé mikroby, a tak snižuje především riziko onemocnění dýchacích cest.  

Nejnovější výzkumy prokázaly souvislost mezi nedostatkem déčka a prochladnutím, chřipkou, dokonce i tuberkulózou. Má také ochranné a preventivní účinky při civilizačních onemocněních, jako jsou cukrovka, autoimunitní onemocnění, nebo dokonce astma a deprese. 

Lidské tělo si většinu vitamínu D vyrobí samo. Tedy teoreticky. Tvoří ho v kůži, přesněji v podkoží. A potřebuje na to „jen“ dostatek UVB slunečního záření. Odtud má déčko pojmenování „sluneční vitamín“.

V našich zeměpisných šířkách dopadají sluneční paprsky tři čtvrtiny roku v šikmém úhlu. Na jaře, na podzim a v zimě nám déčko chybí. Ani v létě to není ideální. Slunečných dní sice přibývá, dokonce je jich vlivem celosvětových klimatických změn mnohem víc než kdysi, ale agresivnější ultrafialové záření má na svědomí úpaly nebo spálenou pokožku a čím dál častěji i rakovinu kůže.

Dospělí lidé mohou nechránění zůstat na letním slunci nejdéle patnáct minut. Proto už nechytáme bronz jako kdysi naši rodiče. A už vůbec mu nevystavujeme miminka spící v kočárcích. 

Podle většiny dermatologů dítě od narození až do tří let na přímé slunce vůbec nepatří. Ochranu křehké pokožky před příliš silnými slunečními paprsky chráníme krémy s vysokým UV faktorem. Chráníme sebe i ty, kteří jsou v našem životě nejdůležitější, ale v podstatě současně tělu ubíráme jednu z možností, jak získat vitamín D přirozenou syntézou v kůži.

Nejznámější ze skupiny vitamínů D jsou vitamín D2, který vzniká v potravinách působením slunečního záření, a D3, jenž se vytváří v kůži při slunění.

Když vědci zjistili, že ze slunce a stravy si je křehký dětský organismus nedokáže vyrobit v dostatečném množství, vynalezli syntetickou náhradu. Vitamínový doplněk mají pravidelně užívat nejen kojenci a batolata, ale i děti v pozdějších růstových fázích – tedy okolo šesti let a potom znovu v pubertě – a i dospělí, kteří trpí jejich nedostatkem. I když dětští lékaři předepisují kojeným i nekojeným dětem kapky s vitamínem D už ve druhém nebo třetím týdnu po narození, je dobré jeho koncentraci v krvi kontrolovat a případnou hypovitaminózu (tedy nedostatek vitamínu D) léčit.

I vám během těhotenství připomínali, že máte jíst za dva a že na to budete mít právo i během celého období kojení, protože díky tomu zajistíte děťátku všechno, co potřebuje? Je to mýtus. V případě vitamínu D dvojnásobný. Přejídání v těhotenství nebo po porodu nemá význam. 

Jen malé množství déčka – asi pět až deset procent – přijímáme v potravě. Nejvíc je ho v tučných mořských rybách, jako jsou makrela, losos, tuňák nebo sardinka, nebo v rybím oleji. Méně ho obsahuje vaječný žloutek, tresčí játra, tuky a výrobky z mléka. Najde se i v rostlinných potravinách, například v kokosovém ořechu, datlích nebo sušených houbách. Běžnou stravou však těhotná ani kojící žena jeho potřebnou denní dávku nepokryje, navíc tzv. tučným rybám by se měla naopak vyhýbat vzhledem k hrozbě obsahu těžkých kovů, které se ukládají právě v tucích. Kojícím ženám se doporučuje doplňovat vitamín D spíš užíváním doplňků stravy a přitom nezapomínat na kvalitní a výživově hodnotné stravování. 

Nízké hladiny vitamínu D ohrožují především předčasně narozená miminka, kojené děti, jejichž matka trpí deficitem tohoto vitamínu, děti s tmavou pokožkou (možná o tom nevíte, ale už i tmavší pigment miminka má schopnost propustit méně slunečních paprsků), děti s nedostatečným pobytem na slunci, nedostatečným obsahem vápníku a vitamínu D ve stravě, ale i obéznější děti. 

Ohrožení jsou i malí pacienti s chronickými nemocemi, jako jsou celiakie, IBD, cystická fibróza, děti s poruchami imunity, chronickými nemocemi ledvin a jater, revmatologickými, onkologickými nemocemi či pacienti užívající léky s nepříznivým vlivem na metabolismus vápníku a vitamínu D, například kortikoidy.

Nedostatkem vitamínu D trpí téměř polovina populace. Za normální hodnotu v krvi se stále považuje hladina 30 až 50 nmol/l. Většina dospělých ho má vlivem nedostatku slunečního záření a slabého zastoupení v potravě mnohem méně, často i pod 20 nmol/l. Dětské údaje jsou podle odborníků podobné, dokonce ještě horší. A přitom na aktivaci imunitního systému hraniční limity nestačí. I proto pediatři apelují na rodiče, aby potřebnou dávku nezapomínali miminkům podávat správně a každodenně. Když se přistihnete při tom, že na to v hektickém mateřském kolotoči občas zapomenete, vložte si do mobilu připomínku. Postupem času se režim děťátka ustálí a po déčku budete sahat úplně automaticky.

Přepočet na mezinárodní jednotku IU: 1 µg (mikrogram) vitamínu D = 40 IU vitamínu D

Nekojeným nebo částečně kojeným miminkům přidávají vitamín D v bezpečné a velmi dobře vstřebatelné formě do kojeneckého mléka přímo výrobci. Postupují podle platné legislativy, která koresponduje s vědeckými poznatky a doporučeními pediatrické obce. Možná jste to nevěděli, ale i díky tomu mají nekojená miminka v tělíčku obvykle dostatečné hodnoty vitamínu.

Miminka před sluncem důkladně chráníme. Ale jen co se postaví na nožičky, začnou běhat a dožadovat se svobody pohybu, dostanou do rukou mobil a sednou si k němu. Fascinovaně po něm tlapkají a sledují všechno, co jim displej nabízí. A venku na čerstvém vzduchu jim zatím utíká část dětství i správných životních návyků. Možná je předčasné mluvit o tom ve chvíli, kdy se jen učíte svého drobečka kojit nebo mu jako malinkému bezbrannému miminku připravujete první náhradní kojeneckou výživu, ale pediatři upozorňují, že i toto jsou momenty, kdy se buduje, nebo naopak láme dětská imunita. Váš zázrak od vás odpozoruje všechno – dobré i zlé. Učte ho a pomáhejte mu od prvních dní budovat si imunitu. S dostatečným množstvím vitamínu D ji bude potřebovat ve všech životních fázích.