Císařský řez je operační porod, ke kterému mají lékaři přistupovat pouze v nevyhnutelných případech. Jedná se o situace, kdy je ohrožen samotný život nebo kvalita života matky, dítěte nebo obou.
 
Mezi najčasteější důvody císařského řezu patří:

• příčná nebo pánevní poloha, kdy hlavička dítěte v děloze směřuje vzhůru a zadeček nebo nožičky jsou dole, u vývodu,
• příčná nebo pánevní poloha, kdy hlavička dítěte v děloze směřuje vzhůru a zadeček nebo nožičky jsou dole, u vývodu,
• opožděný porod nebo zastavení porodu,
• život ohrožující změny srdečního rytmu dítěte během porodu,
• hypoxie plodu, což je stav, kdy v děloze trpí nedostatkem kyslíku, 
• nepoměr mezi velikostí pánve matky a hmotností dítěte, resp. úzká pánev,
• deformace pánve matky,
• prolaps pupeční šňůry, což znamená stav, kdy pupeční šňůra dítěte přejde do porodního kanálu ještě před porodem, 
• skutečné zamotání pupeční šňůry s rizikem, že dítě bude trpět nedostatkem kyslíku,
• vícenásobné porody,
• bakteriální infekce v děloze,
• známé závažné postižení dítěte,
• podezření na roztržení dělohy v průběhu porodu,
• vysoký krevní tlak matky,
• akutní zhoršení metabolického stavu dítěte,
• předčasné odloučení placenty, což znamená, že dítě již nebude dostatečně zásobováno kyslíkem, stává se to po nehodě nebo pádu,
• obezita,
• nádorové onemocnění matky,
• Rh inkompatibilita, pozitivní krevní faktor u otce a negativní u matky, což znamená, že dítě může zdědit Rh faktor otce. To má za následek anémii, novorozeneckou žloutenku, ale může dojít i k neurologickému poškození,
• těhotenství po závažném chirurgickém zákroku, jako je náhrada srdeční chlopně nebo transplantace ledviny.

Čeští odborníci vyzývají ke snížení počtu porodů císařským řezem. Vaginální porod podporuje vývoj zdravé střevní mikroflóry dítěte a úzce souvisí s kvalitou jeho budoucí imunity. Kromě toho je velmi důležité hlídat skutečné zdravotní důvody před pochybnými, které mohou být v budoucnu zodpovědné za nárůst počtu císařských řezů.  

Hlavní příčinou je zřejmě současný vyšší věk rodičů, jejich celkový zdravotní stav a životní styl. To platí i pro vyšší podíl porodů po umělém oplodnění. Jistě existuje i určité procento porodů vyžádaných, ale tento typ porodu si není možné oficiálně zvolit na vlastní přání.

Velkým tématem začíná být obrovský strach z průběhu přirozeného porodu, a dokonce úzkostné obavy z hrozby nedostatku fyzických sil. Řada zemí začíná brát v úvahu i tyto faktory a diskutuje o jejich příčinách a formách pomoci budoucím matkám. Psychický stav těhotné ženy by neměl být bagatelizován. Zároveň i zde platí, že operativní porod je třeba velmi pečlivě zvážit. Vždyť matka i dítě mohou mít po něm problémy. Matky jsou ohroženy pooperačními srůsty, velkou ztrátou krve, infekcí rány, trombózou, poraněním sousedních orgánů a také posttraumatickou stresovou poruchou.

Miminko může být náchylnější na infekce a alergie. Při chirurgickém porodu neprochází porodními cestami a přirozeně nepřichází do kontaktu s vaginální a střevní mikroflórou matky. Do jeho trávicího traktu se tak dostane mnohem méně prospěšných bakterií mléčného kvašení než u dětí, které se narodily konvenčním způsobem. V důsledku toho se může nedostatečně vyvinout střevní mikroflóra, imunitní systém může být v horším stavu a riziko alergií může být vyšší.

Pokud jsou překážky vaginálního porodu závažné a předem známé, lékaři naplánují chirurgický porod tak, aby se uskutečnil před nástupem kontrakcí. Budete patřit mezi maminky, které budou dopředu znát termín porodu svého syna nebo dcery. Výhodou takového porodu je, že se na něj můžete připravit a na vše se zeptat svého lékaře nebo porodní asistentky. To může výrazně eliminovat strach z císařského řezu. Počítejte také 
s obvyklými předoperačními vyšetřeními. U plánovaného císařského řezu existuje možnost částečné anestezie, po níž uvidíte miminko hned. V České republice může být přítomen i otec.

Chirurgický porod je velmi často neplánovaný, tj. akutní. Lékaři se pro něj rozhodnou „na poslední chvíli“. Přestože jste se připravovala na přirozený průběh, mohou nastat komplikace, které mohou ohrozit život dítěte, vás nebo vás obou. V takovém případě je nutný opravdu rychlý zásah porodnického týmu.

Budoucím maminkám se často říká, aby nemyslely na nepříjemné věci. Během těhotenství je však dobré počítat i s možností císařského řezu. Je správné vědět, že i při normálním vaginálním porodu se může všechno pokazit až po sekci v celkové anestezii. Nejčastějším důvodem je hrozící asfyxie plodu, tedy stav, kdy dítě nemá dostatek kyslíku. Dalším častým důvodem pro urgentní rozhodnutí je krvácení nebo nepokračující porod.

Před samotným zákrokem podepíšete informovaný souhlas. Před akutním i plánovaným císařským řezem dostanete k podpisu dokument. Před plánovaným máte dostatek času si vše podrobně přečíst. V případě akutního hraje velkou roli stres a strach, ale nebojte se zeptat personálu na vše, čemu nerozumíte.

1. Zabalte si tašku s věcmi

Jestliže se připravujete na císařský řez, taška do porodnice bude objemnější. Kromě výbavičky pro miminko potřebujete také oblečení pro sebe, noční prádlo, hygienické a toaletní potřeby. Po sekci zůstanete v nemocnici déle než po normálním porodu a můžete se také více potit v důsledku hormonálních změn. Přibalte si proto více věcí na převlečení. 

Dvoudílné pyžamo nechte doma. Potřebujete noční košile, které jsou pohodlné a netlačí na jizvu. Místo klasických si do tašky dejte prodyšné kalhotky s vysokým pasem, také kvůli jizvě. Jednorázové kalhotky z měkké síťoviny, které můžete jednoduše vyhodit, se hodí v prvních, náročných dnech. Nezapomeňte na dostatek hygienických vložek. Některé porodnice je poskytují, proto si předem zjistěte, co potřebujete v konkrétní porodnici, aby vám zbytečné věci nezabíraly místo v tašce.

Nesmí vám chybět podprsenky určené ke kojení. V ideálním případě jsou vyrobeny z bavlny. Podprsenka by vám měla dobře padnout, případně vám může být o něco větší. 

Na cestu domů si připravte těhotenské oblečení, volné šaty nebo legíny s vysokým pasem – nebudou dráždit hojící se ránu.

2. Dodržte pokyny lékařů a oběhejte si potřebná vyšetření

Vzhledem k tomu, že se jedná o závažnou operaci, budete muset před ní podstoupit interní předoperační a anesteziologické vyšetření. V rámci tohoto vyšetření vám budou provedeny základní laboratorní testy krve a moči a také EKG. V případě potřeby vám bude nastavena léčba ke stabilizaci cukrovky, vysokého krevního tlaku, léčba případné infekce nebo kontrola srážlivosti krve.

Další obvyklý postup:

• Den před plánovaným porodem se dostavíte do porodnice s veškerou zdravotní dokumentací. 
• 12 hodin před sekcí už nesmíte jíst ani pít. 
• Hodinu před oprací vám zabandážují nohy, je to provence nebezpečné trombózy.
• Napíchnou vám žílu a podají všechny před operací potřebné léky.
• Do močového měchýře vám zavedou katétr na odvádění moči.
• Dostanete klystýr, abyste se před porodem vyčistila.  
• Vyholí vám ochlupení – o tuto záležitost se můžete postarat předem a v přirozené intimitě v domácím prostředí. Vzhledem k velikosti bříška si na pomoc přizvěte partnera. 
• Posledním krokem je dezinfekce operačního pole.

Podrobnosti se mírně liší v závislosti na tom, zda se jedná o plánovaný, nebo akutní, tedy neplánovaný výkon. Prvním krokem je podání anestezie. O tom, která forma je nejvhodnější, rozhoduje také zdravotní stav matky a aktuální situace dítěte v bříšku.

V současné době se pro císařský řez používají tři typy anestezie:

Celková

Podává se stále méně často. Lékaři ji volí ve velmi akutních situacích, kdy záleží na každé minutě. Má rychlý nástup účinku, ale léky na znecitlivění mohou ovlivnit i dítě.

Spinální

Používá se nejčastěji. Aplikuje se do páteřního prostoru – na povrch míchy, do páteřního kanálu v bederní oblasti. Výhodou je rychlý nástup účinku a skutečnost, že zůstáváte při vědomí. „Spinálka“ znecitliví pouze dolní část těla a nohy. Je šetrná i k dítěti, jeho organismus nebude zatížen anestetiky ani plyny podanými matce před a během operace. 
I zde existují rizika a negativa: náhlý pokles tlaku a skutečnost, že manipulaci cítíte, i když ne bolest. U velmi akutních císařských řezů tato anestezie nepřichází v úvahu. Příprava na její podání trvá nejméně 10 minut, což je příliš dlouho, pokud například klesá srdeční frekvence dítěte a vy ho potřebujete okamžitě dostat z bříška.

Epidurální

Při této formě se anestetická látka vstřikuje do nervových kořenů míchy pomocí tenké trubičky. Bolest je pociťována pouze při punkci, která trvá několik sekund. Poté v dolní části těla mizí a následuje úleva. Během operace opět zůstáváte při vědomí. Drobnou nevýhodou je, že trvá déle, než se dostaví správný účinek.

Připraví cestu děťátku

Po anestezii a přípravě tzv. operačního pole provede chirurg příčný, přibližně deseticentimetrový řez nad sponou. Rána bude nízko, po zahojení nebude vidět ani 
v bikinách, i když se bude hojit dva měsíce. Jako druhá vrstva bude naříznuto podkoží, poté svalová blána, sval, pobřišnice a nakonec se přes vrstvy otevře děloha.

Jakmile se lékař dostane k dítěti, zkontroluje jeho polohu, nadzdvihne mu hlavičku 
a nasměruje ji do vytvořeného řezu. Vyndá ho, přestřihne pupeční šňůru a co nejdříve vám ho ukáže. I když budete při vědomí, nečekejte okamžitý příval pozitivních emocí. Vše na porodním sále probíhá s chirurgickou přesností, takže vás možná překvapí, že miminko už je tady. Každopádně vidět a dotknout se poprvé svého dítěte je zážitek, na nějž nezapomenete, ať už porod proběhl jakkoli. První krátký okamžik si možná neužijete, ale vaše srdce „cvakne“ záběry, které si uchováte navždy.

Poté novorozence na operačním sále vyšetří, ošetří a zkontroluje pediatr. Pokud je stav vás 
i dítěte dobrý a jste pouze ve spinální anestezii, umožní vám tým na operačním sále i trochu delší kontakt. Pozor, právě teď začne nejdelší fáze císařského řezu – sešití všech sedmi řezných vrstev.

Možná to nevíte, ale každá vrstva je šitá zvlášť a obvykle z jiného vstřebatelného materiálu. Úplně poslední, povrchová rána může být sešita vstřebatelnou nebo nevstřebatelnou nití nebo sešitá kovovými sponami.

Celý zákrok trvá přibližně 40 až 60 minut. Samozřejmě, pokud se nic nezkomplikuje. Pokud se během zákroku vyskytnou problémy, může se výrazně prodloužit, což může ovlivnit délku a náročnost rekonvalescence.

Po operaci budete nejméně dvě hodiny sledována u lůžka. V ráně budete mít zavedený drén nebo hadičku, která bude odsávat sekrety z břicha. Na nějakou dobu vám také ponechají močový katétr, aby odváděl moč. Bude trvat několik hodin, než vás s pomocí ošetřujícího personálu postaví a pomohou vám do sprchy. K tomu dojde až po 8 nebo 12 hodinách, ale ležet můžete i dalších 24 hodin. Rozhodnutí nechte na odbornících v porodnici – oni vědí, co dělají a co je pro vás nejlepší. Až se postavíte na nohy, začnete pomalu chodit.

Pokud je dítě zdravé, přinesou vám ho, aby se mezi vámi vytvořilo pouto a rozbíhalo se kojení. Jen vám ho kvůli operaci zpočátku nenechají celý den a celou noc, ale budou vám dítě přinášet a odnášet, abyste měla čas se vyspat.

Denní vizity budou kontrolovat zvlášť vás a zvlášť novorozeně. U matek se po císařském řezu kontroluje celkový stav, rána, její hojení a případná bolestivost, zavinování a intenzita přirozeného krvácení, nástup laktace, obnovení přirozených funkcí močového měchýře 
a trávicího traktu.

A kdy vás pustí domů? Obvykle 4. až 7. den po operaci. Vše záleží na standardech konkrétní porodnice, na tom, jak se matka zotavuje z náročné operace a jak se novorozenec po porodu adaptuje.

Poporodní období bude jiné než po vaginálním porodu. Před odchodem z porodního sálu vás personál poučí, že vnější jizvy se hojí rychleji než vnitřní poranění tkání. V prvních týdnech nenoste ani nezvedejte žádná těžká břemena a nedělejte žádné prudké pohyby. Nejtěžší „břemeno“, které smíte zvedat a v případě potřeby s ním manipulovat, je vaše dítě. I zde platí: opatrně a šetrně pro každého z vás. Tkáňové vrstvy břišních svalů i pánevního dna se musí znovu stabilizovat. Nevstřebatelné stehy nebo kovové svorky budou vyjmuty 7. až 10. den ambulantně. Co vás ještě může překvapit?

1. Bolesti

Tělo reaguje na císařský řez bolestí břicha, pochvy, řezu, a dokonce i pánve. Obvykle přetrvává 2 až 6 týdnů po operaci, ale nejintenzivnější je jen první 2 až 3 dny. Pokud nezačnou ustupovat nebo se náhle zhorší, navštivte lékaře.

2. Nehezká jizva 

Nelekejte se. Jizva postupně nebude oteklá a bude blednout, dokud se nezmění v tenkou, téměř neviditelnou linku v podbřišku. Koncem šestinedělí ji standardně zkontroluje gynekolog. Pokud však máte pochybnosti, obraťte se na něj ještě dříve.

3. Vlastní síla

Po operačním porodu jste byla první dva dny velmi opatrná a slabá, když jste vstala z postele. Máte doma občas pocit, že všechno zvládnete? Opatrně! I když můžete miminko zvednout, držet v náručí, přebalit a kojit v určitých polohách, stále se šetřete.

4. Pozdější kojení

Tento jev souvisí s účinky anestezie. Pokud se vše nepodaří hned, přikládejte dítě k prsu co nejčastěji a stimulujte tvorbu mléka pomocí elektrické odsávačky.

5. Krvácení

Jedná se o přirozený proces, který je důsledkem zavinování a stahování dělohy. Aby se mohla vrátit do původního stavu, musí očistky, zvané lochie, opustit dělohu (mají podobu sekretu složeného ze zbytků děložní sliznice a bakterií). Délka očistné fáze se může značně lišit. Obvyklých 6 týdnů může být zkráceno na 4 nebo prodlouženo na 8 až 12 týdnů.

6. Kontrakce

Mohou být nepříjemné, ale jsou znamením, že je vše v pořádku. Souvisejí se stahováním dělohy a vypuzováním očistků. Křeče mohou překvapit během kojení, protože během kojení se vylučuje hormon oxytocin, který má tuto činnost pod palcem.

7. Necitlivé břicho

Po operaci můžete v některých případech zaznamenat znecitlivění břicha směrem dolů od jizvy. Obvykle je to důsledek toho, že během operace byly přerušeny nervy zásobující kůži. Časem se zregenerují a obnoví a stav se upraví. Nadměrná citlivost samotné jizvy je však běžná. Mnoho žen tvrdí, že ještě půl roku po porodu cítí v jizvě každou změnu počasí.

8. Problém s vyprázdňováním

V nemocnici můžete personál požádat o čípek, později se při vhodné stravě plné vlákniny 
a dostatku tekutin pravidelnost stolice opět vrátí.